S virem se dříve či později setká skoro každý uživatel. V lepším případě antivirový program rozezná nebezpečí včas a virus odstraní v horším případě hrozí i zkáza dat. Dění, odehrávající se kolem virů, je ovšem složitější. Kromě uživatelů - »obětí« jsou tu i jejich tvůrci - »pachatelé«. A také lidé vyvíjející antivirové programy - »policisté«.
První práce o počítačových virech byla sepsána v roce 1983 Frederickem Cohenem jako disertační práce z matematické informatiky. Autor se tehdy nezabýval praktickou tvorbou virů, ale spíše teoretickým studiem jejich vlastností.
Nákaza se šíří z univerzit
Skutečné viry pro PC se objevily až o tři roky později, kdy byl na univerzitě v Delaw are objeven volně se šířící virus Brain. I v pozdější historii se univerzitní prostředí stalo líhní a určitou »vývojovou laboratoří«, kde talentovaní studenti tvořili nové a stále rafinovanější viry. Virus Lehigh, jako první z těch, které se nahrávají při startu počítače do paměti, byl objeven v listopadu 1987 na Lehigh University. První virus páchající rozsáhlé škody v určité datum - konkrétně v pátek třináctého - identifikovali na Hebrew University v Izraeli.
Strach o finance vyburcoval antivirové tažení
Velký zájem médií o viry nastal v roce 1988, kdy byla infekce objevena i ve velkých finančních ústavech a časopisy jako Time nebo Fortune upozornily veřejnost na rozsah možných škod v případě, že by viry zničily například soubory obsahující finanční data. V tomto roce byla založena také řada firem, které se začaly zabývat bojem s viry a tvorbou speciálních programů - antivirů. Evoluce ale pokračovala a vedla k vytvoření virů, které umějí maskovat svůj kód, měnit podobu nebo se bránit analýze. Řada virů dostala do výbavy funkce, které vymažou disk uživatele v případě pokusu o odstranění nákazy. Na pokroky v algoritmech virů reagovali výrobci antivirů pokročilými technologiemi analýzy, které jsou založeny na statistice, automatické analýze kódu i na možnosti aktualizace virových databází přímo z internetu.
Nekončící, ale celkem výnosný boj
Tvůrci virů a antivirů tak spolu svádějí neustále trvající boj. Podle zpráv CNN vzniká každý měsíc až tři sta nových virů. I když má většina prodávaných počítačů předinstalovaný antivirový program, nemusí zajistit dostatečnou ochranu před novými typy infekce. Proto řada firem vyvíjí nové verze antivirových programů a neustále aktualizuje databáze virů. Richard W. Davis, pracující jako konzultant, uvedl pro CNN, že antivirové programy vynesou svým výrobcům až 700 milionů dolarů ročně. »Viry, jako je Melissa nebo CIH, způsobují, že si stále více lidí uvědomuje nebezpečí virové infekce, a to vytváří poptávku po antivirových programech.«
Pozor na poplašné zprávy
Spolu s viry se velmi často šíří panické zprávy informující o nových a nevídaných virech, které mohou například infikovat počítač speciálně zakódovaným obrázkem. Řada těchto informací vypadá věrohodně nejen pro úplného laika, ale i pro méně zkušeného uživatele - a vyděšený uživatel si může v domnění, že si chrání data, napáchat omylem mnoho škod. Pokud by někdo úmyslně šířil podobné zprávy, musí počítat s tím, že jeho počínání bude posuzováno jako šíření poplašné zprávy.
Výše trestu může autory viru překvapit
Asi nejznámější hacker, Kevin D. Mitnick byl zatčen FBI v roce 1995. Talentovaný, ale přehlížený mladík si oblíbil počítače a telekomunikace a pronikání do cizích počítačů - hacking - se pro něj stalo něčím jako drogou. Poprvé byl odsouzen v roce 1989, kdy mu bylo sedmnáct let: dostal podmínečný trest a nařízenou psychiatrickou léčbu. Pocházel z rozvedené rodiny, kde se o něj nikdo nestaral, a našel si tedy zálibu v pronikání do počítačových systémů. Idealizoval si postavu z filmu Tři dny Kondora, hranou Robertem Redfordem, a používal i některé z technik, které se ve filmu objevily - vydával se například za opraváře telefonních linek, a tak získával přístup ke kódům. Informace, jež ilegálně získal, nikdy nevyužil finančně, ale v jistých případech způsobil škodu v počítačích lidí, které považoval za své nepřátele. Profil tvůrců virů se mu podobá - jsou to lidé se zájmem o technologie, kteří považují tvorbu virů za jistou formu hry a nemyslí na možné důsledky. Hacker z Bulharska, působící pod pseudonymem Dark Avenger, vytvořil několik virů, ale také vyvinul metody pro jejich mutace a poskytl zájemcům dokonce program Virus Creation Toolkit, který umožňoval vytvořit viry i laikům. Proti tvůrcům virů hodlají zodpovědné orgány v USA zasahovat s velkou razancí. Autor Melissy, viru šířícího se pomocí e-mailu, David Smith z Aberdeenu, byl zatčen a obviněn z narušování veřejných komunikací, což se trestá pěti až deseti lety vězení a pokutou až sto padesáti tisíci dolary.
Virus prozradí, k čemu byl určen
V České republice dosud nebyl žádný autor viru souzen, před senát se však dostaly případy vydírání, kdy bývalý zaměstnanec vyhrožoval zaměstnavateli zničením cenných dat. Lidé experimentující s viry mohou mít pocit, že se jim nic nemůže stát, ale mýlí se. Pokud by se zjistilo, že student vysoké školy naprogramoval virus, musí počítat s velmi tvrdými sankcemi ze strany vedení školy, případně s vyhozením ze studia. »Na vysoké škole jsem dva nebo tři viry udělal, ale nikam jsem je nepustil,« přiznává šestadvacetiletý programátor, který však nechce být jmenován. »Zkoušel jsem to jenom ze zájmu, není to tak těžké. Musíte mít jen základní znalosti programování a operačních systémů. Taky jsem udělal jeden virus pro programovatelnou kalkulačku, byla to taková legrácka. S další tvorbou nepočítám, vydělávám peníze a nemám čas na hlouposti. Myslím, že kluci, kteří je dělají, si chtějí hlavně dokázat, že jsou dobří. Nějaký praktický význam totiž viry pro jejich tvůrce nemají. T i, co chtějí peníze, spíš hackují.« V této souvislosti je třeba zdůraznit, že tvůrce virů je zodpovědný za škody, které jeho výtvor způsobil. »Autor viru nemůže argumentovat tím, že netušil, jaké škody virus napáchá. Podle kódu viru se dá snadno poznat, zda jeho účelem bylo smazat data. Autor si musí uvědomit možné následky - pokud například způsobí kolaps počítačů řídících provoz letiště, způsobí veřejné ohrožení, i když to předtím neplánoval,« uvádí advokát Tomáš Sokol. »Kdyby snad bylo autorovi viru sedm let, dalo by se uvažovat o tom, že si doopravdy neuvědomil možné následky. Ale u studenta vysoké školy podobný argument projde jen stěží.«
Slovníček pojmů
Virus - Programový kód, který se autonomním způsobem kopíruje a šíří internetem nebo pomocí výměnných médií, jako jsou například diskety.Některé viry se pouze kopírují a zatěžují chod počítače, jiné obsahují ničivý kód, který většinou maže soubory.
Hacking - Činnost, při které se počítačový pirát snaží nelegálně proniknout do počítačového systému a ukrást data, případně vymazat databáze.
Cracking - Činnost, při které se počítačový pirát snaží odstranit ochrany software proti kopírová ní. Speciální program, crack, dovoluje zkopírovat a spouštět i programy, které byly vytvořeny s ochranou proti kopírování.
První práce o počítačových virech byla sepsána v roce 1983 Frederickem Cohenem jako disertační práce z matematické informatiky. Autor se tehdy nezabýval praktickou tvorbou virů, ale spíše teoretickým studiem jejich vlastností.
Nákaza se šíří z univerzit
Skutečné viry pro PC se objevily až o tři roky později, kdy byl na univerzitě v Delaw are objeven volně se šířící virus Brain. I v pozdější historii se univerzitní prostředí stalo líhní a určitou »vývojovou laboratoří«, kde talentovaní studenti tvořili nové a stále rafinovanější viry. Virus Lehigh, jako první z těch, které se nahrávají při startu počítače do paměti, byl objeven v listopadu 1987 na Lehigh University. První virus páchající rozsáhlé škody v určité datum - konkrétně v pátek třináctého - identifikovali na Hebrew University v Izraeli.
Strach o finance vyburcoval antivirové tažení
Velký zájem médií o viry nastal v roce 1988, kdy byla infekce objevena i ve velkých finančních ústavech a časopisy jako Time nebo Fortune upozornily veřejnost na rozsah možných škod v případě, že by viry zničily například soubory obsahující finanční data. V tomto roce byla založena také řada firem, které se začaly zabývat bojem s viry a tvorbou speciálních programů - antivirů. Evoluce ale pokračovala a vedla k vytvoření virů, které umějí maskovat svůj kód, měnit podobu nebo se bránit analýze. Řada virů dostala do výbavy funkce, které vymažou disk uživatele v případě pokusu o odstranění nákazy. Na pokroky v algoritmech virů reagovali výrobci antivirů pokročilými technologiemi analýzy, které jsou založeny na statistice, automatické analýze kódu i na možnosti aktualizace virových databází přímo z internetu.
Nekončící, ale celkem výnosný boj
Tvůrci virů a antivirů tak spolu svádějí neustále trvající boj. Podle zpráv CNN vzniká každý měsíc až tři sta nových virů. I když má většina prodávaných počítačů předinstalovaný antivirový program, nemusí zajistit dostatečnou ochranu před novými typy infekce. Proto řada firem vyvíjí nové verze antivirových programů a neustále aktualizuje databáze virů. Richard W. Davis, pracující jako konzultant, uvedl pro CNN, že antivirové programy vynesou svým výrobcům až 700 milionů dolarů ročně. »Viry, jako je Melissa nebo CIH, způsobují, že si stále více lidí uvědomuje nebezpečí virové infekce, a to vytváří poptávku po antivirových programech.«
Pozor na poplašné zprávy
Spolu s viry se velmi často šíří panické zprávy informující o nových a nevídaných virech, které mohou například infikovat počítač speciálně zakódovaným obrázkem. Řada těchto informací vypadá věrohodně nejen pro úplného laika, ale i pro méně zkušeného uživatele - a vyděšený uživatel si může v domnění, že si chrání data, napáchat omylem mnoho škod. Pokud by někdo úmyslně šířil podobné zprávy, musí počítat s tím, že jeho počínání bude posuzováno jako šíření poplašné zprávy.
Výše trestu může autory viru překvapit
Asi nejznámější hacker, Kevin D. Mitnick byl zatčen FBI v roce 1995. Talentovaný, ale přehlížený mladík si oblíbil počítače a telekomunikace a pronikání do cizích počítačů - hacking - se pro něj stalo něčím jako drogou. Poprvé byl odsouzen v roce 1989, kdy mu bylo sedmnáct let: dostal podmínečný trest a nařízenou psychiatrickou léčbu. Pocházel z rozvedené rodiny, kde se o něj nikdo nestaral, a našel si tedy zálibu v pronikání do počítačových systémů. Idealizoval si postavu z filmu Tři dny Kondora, hranou Robertem Redfordem, a používal i některé z technik, které se ve filmu objevily - vydával se například za opraváře telefonních linek, a tak získával přístup ke kódům. Informace, jež ilegálně získal, nikdy nevyužil finančně, ale v jistých případech způsobil škodu v počítačích lidí, které považoval za své nepřátele. Profil tvůrců virů se mu podobá - jsou to lidé se zájmem o technologie, kteří považují tvorbu virů za jistou formu hry a nemyslí na možné důsledky. Hacker z Bulharska, působící pod pseudonymem Dark Avenger, vytvořil několik virů, ale také vyvinul metody pro jejich mutace a poskytl zájemcům dokonce program Virus Creation Toolkit, který umožňoval vytvořit viry i laikům. Proti tvůrcům virů hodlají zodpovědné orgány v USA zasahovat s velkou razancí. Autor Melissy, viru šířícího se pomocí e-mailu, David Smith z Aberdeenu, byl zatčen a obviněn z narušování veřejných komunikací, což se trestá pěti až deseti lety vězení a pokutou až sto padesáti tisíci dolary.
Virus prozradí, k čemu byl určen
V České republice dosud nebyl žádný autor viru souzen, před senát se však dostaly případy vydírání, kdy bývalý zaměstnanec vyhrožoval zaměstnavateli zničením cenných dat. Lidé experimentující s viry mohou mít pocit, že se jim nic nemůže stát, ale mýlí se. Pokud by se zjistilo, že student vysoké školy naprogramoval virus, musí počítat s velmi tvrdými sankcemi ze strany vedení školy, případně s vyhozením ze studia. »Na vysoké škole jsem dva nebo tři viry udělal, ale nikam jsem je nepustil,« přiznává šestadvacetiletý programátor, který však nechce být jmenován. »Zkoušel jsem to jenom ze zájmu, není to tak těžké. Musíte mít jen základní znalosti programování a operačních systémů. Taky jsem udělal jeden virus pro programovatelnou kalkulačku, byla to taková legrácka. S další tvorbou nepočítám, vydělávám peníze a nemám čas na hlouposti. Myslím, že kluci, kteří je dělají, si chtějí hlavně dokázat, že jsou dobří. Nějaký praktický význam totiž viry pro jejich tvůrce nemají. T i, co chtějí peníze, spíš hackují.« V této souvislosti je třeba zdůraznit, že tvůrce virů je zodpovědný za škody, které jeho výtvor způsobil. »Autor viru nemůže argumentovat tím, že netušil, jaké škody virus napáchá. Podle kódu viru se dá snadno poznat, zda jeho účelem bylo smazat data. Autor si musí uvědomit možné následky - pokud například způsobí kolaps počítačů řídících provoz letiště, způsobí veřejné ohrožení, i když to předtím neplánoval,« uvádí advokát Tomáš Sokol. »Kdyby snad bylo autorovi viru sedm let, dalo by se uvažovat o tom, že si doopravdy neuvědomil možné následky. Ale u studenta vysoké školy podobný argument projde jen stěží.«
Slovníček pojmů
Virus - Programový kód, který se autonomním způsobem kopíruje a šíří internetem nebo pomocí výměnných médií, jako jsou například diskety.Některé viry se pouze kopírují a zatěžují chod počítače, jiné obsahují ničivý kód, který většinou maže soubory.
Hacking - Činnost, při které se počítačový pirát snaží nelegálně proniknout do počítačového systému a ukrást data, případně vymazat databáze.
Cracking - Činnost, při které se počítačový pirát snaží odstranit ochrany software proti kopírová ní. Speciální program, crack, dovoluje zkopírovat a spouštět i programy, které byly vytvořeny s ochranou proti kopírování.
