Oxid dusičitý přitom může způsobit řadu chorob od astmatu až po nádorová onemocnění, prach má zase vliv na plodnost mužů – zpomaluje totiž pohyb spermií.
Podle posledních údajů z roku 2006 meteorologové naměřili v Legerově, Sokolovské a ulici Svornosti nejvíc oxidu dusičitého v republice. V první dvacítce nejhorších míst v republice jich pak je celkem jedenáct z Prahy.
"Na první místo největšího znečišťovatele ovzduší se po útlumu výroby v Praze dostala automobilová doprava," uvedl radní pro životní prostředí Petr Štěpánek. Automobily vyprodukují až osmdesát procent škodlivých látek.
Přesto se v Legerově ulici stále prodávají byty a žijí tam lidé, na situaci si totiž zvyknou. "Neotevíráme okna a na metro chodíme zadními ulicemi. Sice jsem astmatik, ale zatím mi to bydlení v Legerově nezhoršilo," popsala Michaela Mimrová, která tu žije s rodinou.
Podle zprávy ministerstva životního prostředí je přitom prach obrovský problém v celé zemi. "V roce 2006 jím bylo zatíženo 62 procent populace," praví se v nejnovějším výzkumu.
Polétavý prach obsahuje karcinogenní látky. Dráždí dechové cesty, způsobuje zápaly plic a průdušek. Škodí také srdci, cévám a snižuje plodnost u mužů. V zamořených oblastech je vyšší úmrtnost.
Problémy mají i malé obce
Ve městech je prašnost obecně největší, protože auta tam neustále prach víří. V první dvacítce nejhorších míst v republice jich pak je celkem jedenáct z Prahy.
V bezpečí však nejsou ani lidé na Vysočině či v tradičně "zdravých" jižních Čechách. Stačí, když bydlí blízko kotelny nebo si doma zatopí uhlím. Na jižní Moravě se zase špatně dýchá kvůli prachu z polí.
Plicní lékařka Andrea Matulová doporučuje obklopovat se zelení. "Je to významný ochranný prostředek," podotýká.
Podle mluvčího ministerstva životního prostředí Jakuba Kašpara se proti znečišťovatelům obtížně zasahuje. Částečky prachu se spojují a nelze vždy říci, kdo práší víc. "Proti velkým podnikům mohou zakročit kraje, které udělují povolení," říká Kašpar. Zákon má zavést nové limity u domů.
