Během slyšení senátní komise došlo i na tragický příběh súdánského uprchlíka Fajsala Išaka Ahmeda, který 22. prosince 2016 utrpěl záchvat v detenčním centru na ostrově Manus, kde upadl a poranil si hlavu. Podle jednoho svědka si stěžoval na bolest na hrudi.
„Nemůžu dýchat, mé srdce se zastavilo,“ citoval jiný svědek jeho slova krátce před tím, než Ahmed spadl na zem. Uprchlíka přepravili do Brisbane, třetího největšího města v Austrálii, avšak o dva dny později zemřel. Zarážející je skutečnost, že během dvou měsíců před svou smrtí vyhledal lékařskou pomoc celkem třináctkrát.
Uprchlíci na Nauru zažívají bití i zneužívání, v bezmoci si sešívají rty |
K lékaři zašel i den před tím, než zkolaboval a byl převezen do nemocnice do Austrálie. Bylo mu však údajně řečeno, že mu vlastně nic není, píše the Guardian.
„Za praktickým lékařem byl 21. prosince 2016. Ten mu ovšem řekl, že mu nic není a v budoucnu již žádného lékaře ani neuvidí. Také mu řekl, že Mezinárodní zdravotnická a lékařská služba (IHMS) mu s jeho problémem nemůže pomoci. Když se vrátil z vyšetření, neustále opakoval: ‚Přísahám, že nic nepředstírám a že mě ta nemoc zabije.‘ Jeho stav se každým dnem zhoršoval,“ stojí v dopise, který Ahmedovi súdánští přátelé zaslali IHMS den poté, co zkolaboval.
Také Ahmed sám zaslal stížnost představitelům IHMS - a to týden před svou smrtí. V dopise si stěžoval, že jeho problémy byly ignorovány, že má problémy se srdcem a krevním tlakem. Na tento fakt upozornil senátor Patrick Dodson z Australské strany práce: „Je velmi zarážející, že Ahmed upozornil za posledních šest měsíců svého života až dvacetkrát zdravotnické oddělení na své potíže a nikomu nepřišlo nic špatně,“ řekl během slyšení úředníkům z imigračního oddělení.
Mnoho migrantů i uprchlíků je velmi frustrováno s tím, jak je s nimi v detenčních zařízeních zacházeno. I z toho důvodu po Ahmedově smrti vypukly v detenčním centru nepokoje. Žadatelé o azyl zde krátce převzali kontrolu nad dvěma objekty a vyhnali z nich stráže, napsal v prosinci zpravodajský server ABC.
„Právě jsme vykopli stráž z Delta a Oscar detenčních zařízení. Tato zpráva je pro (australskou) vládu. Jestliže máte dost síly, přijďte a vezměte mě do vězení. Jsem tu a změnil jsem jazyk. Dokud s vámi mluvím mírumilovně, nejste schopni to pochopit,“ napsal íránský žadatel o azyl Behrúz Búčání po smrti Ahmeda.
Pochybnosti ovšem vyvolávají i další případy, které byly komisi prezentovány. Uskupení australských lékařů Doktoři pro uprchlíky, které se snaží zlepšit zdravotní péči pro žadatele o azyl přicházející do Austrálie, zveřejnilo případ dítěte drženého na ostrově Nauru. To pravděpodobně trpí extrapulmonální tuberkulózou, frambézií, nebo syfilisem a byl mu tak s ohledem na nutnou léčbu doporučen převoz do Austrálie. K tomu ovšem nedošlo.
Jiné dítě bylo zase vyšetřeno psychiatrem z IHMS na Nauru. Ten zjistil poruchu řeči, jemných motorických pohybů a celkové opoždění dítěte. Doktoři pro uprchlíky doporučili okamžitý přesun do Austrálie a specializovanou léčbu. Dítě ovšem zůstává na ostrově a žádné pediatrické léčby se mu nedostává.
Australská lékařská komora zase komisi uvedla případ sedmdesátiletého rohingského uprchlíka, který sice byl kvůli zdravotním potížím převezen z tábora do hlavního města Papuy-Nové Guiney Port Moresby, ale byla mu poskytnuta pouze velmi omezená lékařská péče. Posléze byl převezen zpět do detenčního centra na ostrově Manus, kde čekal dvacet dní na schůzku s lékařem. Jeho stav je přitom vážný, trpí srdeční chorobu, vysokým krevním tlakem a jeho nohy jsou tak oteklé, že může chodit či stát pouze pár minut.
Senátní komise byla ustanovena poté, co deník The Guardian publikoval dokumenty o více než dvou tisících případech napadení, pohlavního zneužívání, obtěžování a sebepoškozování mezi roky 2013 až 2015 v detenčním centru na Nauru (psali jsme zde). Před komisí stanuli vysoce postavení imigrační úředníci a k vysvětlování toho měli opravdu hodně.
