Dávno skončil koncert hvězd jižanské hudební scény. O podlahu prázdného, nasvíceného podia se z ničeho nic rozbušil prudký déšť. Doposud jen pršelo nebo mrholilo, teď cedí jako kdyby v černém nebi byly schovány miliony tryskových stříkaček.
|
Z AUSTINU | |
|
ZVLÁŠTNÍ |
 |
Ti bez deštníků se tísní pod střechami provizorních stánků. Déšť rychle vytvořil u obrubníků špinavé potoky, valící s sebou prázdné bedny od párků a kukuřice. Na podium vyskočil pořadatel a uklidňuje, že bouřka s námi bude maximálně dvacet minut. Má pravdu, zanedlouho už zas jen mrholí. Na třech obřích obrazovkách Jumbotron běží přímý přenos CNN, v reklamách prostříhnutý volebním motem Bushovy kampaně na bleděmodrém podkladě: “Bringing America Together!” (Sjednocujeme Ameriku). V kontextu ostře rozděleného politického souboje nejen na prezidentské, ale také senátní a sněmovní úrovni získává tento nápis nádech nechtěné ironie. Z reproduktorů teď hřímá taneční hudba s módními Latino prvky. Dav poskakuje a zpívá s sebou: Olé, olé, olé!
Složení Bushových příznivců je překvapivé. Velká většina lidí tu je mezi dvaceti a třiceti, dost mladých manželských párů. Jsou k vidění i malé děti, spící v náručí tatínků, zabalené do deky. Další výraznou skupinou jsou muži kolem padesátky v kovbojských botách a širácích, někteří s manželkami. Krátím čas rozhovorem s jedním z nich. Má dobráckou tvář. Přijel z městečka vzdáleného několik desítek mil. Ptá se, jestli mám zajištěný hotel. Všechny pokoje v Austinu jsou vyprodány, což místním, kteří svoje hlavní město mají rádi, dělá dobře: na chvilku jsou v pozornosti celého světa. “Bush je správný chlapík,” říká muž, “stejně jako jeho táta. To je výbornej chlap.” Je na něm vidět, jak si nepřeje nic víc, než konec politické éry Clinton-Gore.
Za prostranstvím s pódiem je tribuna s desítkami televizních kamer a permanentně rozsvícenými reflektory. Tam stojí televizní reportéři a při svých vstupech mají za zády modře a zeleně nasvícený státní Kapitol. Ještě dál je umístěn dlouhý stan tiskového střediska. U notebooků tu sedí novináři z celého světa a sledují několik velkých televizních obrazovek. Na každé běží jiný zpravodajský kanál. Stanice ABC se snaží provázat aktuální situaci s pohledem historiků, což by za jiných okolností mohlo být zajímavé, ale v nervy napínajícím souboji to působí strnule. Dan Rather ze CBS a jeho stratég Bob Schiefer jsou v prognózách nejodvážnější. Dávno před ostatními stanicemi dávají najevo, že situace se vyvíjí ve prospěch Bushe. Veřejnoprávní PBS jako obvykle hodně diskutuje, je pomalá. Nejlepší je CNN. Tato stanice byla stvořena pro momenty, jako je tento. Je rychlá, občas udělá chybu, ale nebojí se jí přiznat. Nic nekamufluje. Z tvářích redaktorek Jeane Meserveové a Candy Crowleyové lze vyčíst vyčerpání, napětí a zaujetí pro věc.
Zpátky pod Kapitolem. Dav pomalu řídne, někteří odcházejí domů. A pak propukne pandemonium nadšení. V 1.18 h místního času ve středu ráno CNN dává Floridu, a tím i prezidenturu Bushovi. Není to v tu noc ani první, ani poslední infarktový zvrat. Několik hodin předtím odhadly televizní stanice Floridu pro Gorea, ale poté, co se jejich odhady z některých distriktů ukázaly nespolehlivé, musely Floridu vrátit mezi nerozhodnuté.
Po půl druhé dav bouří nadšením a skanduje “Florida, Florida!” Přesně tímto pokřikem se před několika minutami pokoušel příznivce rozhýbat guvernérův synovec George P. Bush, Floriďan napůl hispánského původu. Telegenický mladík George P. se objevil v několika guvernérových reklamních spotech, v nichž se španelštinou obracel na hispánské voliče. Tady v dešti a zdálky vypadal na pódiu dočista jak Ricky Martin.
Prostranství pod parlamentem se zase zaplnilo k oslavám. Bary v centru města jsou otevřeny, a buší z nich muzika všech žánrů. Poté přichází další rána: Lidé se z obrazovky dozvědí, že státní tajemník Floridy zastavil viceprezidenta Gorea už v limuzíně na cestě k projevu, v němž měl přiznat prohru. Rozdíl na Floridě je tak těsný, že státní zákon nařizuje oficiální přepočet. Vynervovaní Austiňané se k ránu rozcházejí. Jejich oblíbený guvernér ještě není prezidentem Spojených států.
 Příznivci republikánského kandidáta amerických prezidentských voleb pláčou radostí v Austinu poté, co se z televize dozvěděli, že ve volbách zvítězil jejich kandidát George W. Bush. Sčítání hlasů ovšem stále neskončilo. Kdo zasedne do bílého domu není zatím jisté (8. listopadu 2000). |
