"Naše zděšení nad mírou podivných finančních transakcí, proplácení fiktivních faktur desítkám externích spolupracovníků a možná i sofistikované přípravy na rozkrádání exponátů muzea roste s každým dalším dnem kontroly," říká jeden z expertů.
S dosavadními výsledky auditu je seznámen. A dodává: "Je až neuvěřitelné, co vše se v muzeu odehrávalo."
Příprava na rozkrádání sbírek?
Vše nasvědčuje tomu, že ministr Besser poslal kontrolu do technického muzea v nejvyšší čas. Odvolané vedení totiž rozmetalo počítačové oddělení, které evidovalo tisíce unikátních sbírkových předmětů. Podle expertů se mohlo jednat o první krok k nenápadnému rozkrádání sbírek muzea. Pokud totiž není exponát evidován v databázi, jako kdyby neexistoval, a může v tichosti zmizet.
A že nemusí jít o plané obavy, dokazuje i jiná administrativní operace bývalého vedení muzea. Ještě předtím, než odvolaný ředitel Horymír Kubíček uzavřel nevýhodné externí kontrakty, zrušil ekonomické oddělení, které do zákulisí prodělečných obchodů vidělo.
Tajemník ministra kultury Stanislav Brunclík se nechce příliš pouštět do diskuse o tom, proč byla zlikvidována elektronická evidence sbírek a zda mohlo jít o přípravu k nenápadným krádežím exponátů. Nakonec však přece jen odpověděl: "I tato vážná podezření, o nichž se zmiňujete, prověřujeme."
Drahé rady jen tak naoko
I Brunclík připouští, že množství smluv s externími spolupracovníky i výše jejich honorářů, ačkoliv za většinu této najaté práce byli placeni stálí zaměstnanci muzea, jsou zcela mimořádné. "Do ukončení auditu ale nemohu být konkrétní," omluvil se ministrův tajemník.
Poté co MF DNES koncem srpna zveřejnila, že odvolaný generální ředitel muzea Horymír Kubíček proplácel sám sobě či svým favoritům statisícové odměny nebo jim z rozpočtu muzea platil nájem v drahých bytech, nedělali si auditoři o hospodaření v této instituci iluze. Desítky smluv (uzavřených mnohdy s nekompetentními lidmi) odsály ročně z rozpočtu muzea miliony.
"Nedělali tu doslova nic, nanejvýše se tu párkrát objevili, a inkasovali desetitisíce," říká jeden z muzejníků. On i jeho spolupracovníci začínají být až nyní i k auditorům otevření. Ještě nedávno by prý na kritiku doplatili vyhazovem. A protože je bývalý ředitel Kubíček stále zaměstnancem muzea a svůj vliv si snaží zachovat, muzejníci si zatím nepřejí zveřejnit jména.
MUZEJNÍ PENĚZOVODNevýhodné obchody a ještě podivnější smlouvy, které uzavřelo vedení muzea, považují jeho pracovníci za promyšlený "penězovod". Zde jsou jen některé z nich: Odvolaný ředitel Kubíček žije v ředitelském apartmá za 4 000 korun měsíčně. Pokud dostane výpověď, musí mu muzeum najít odpovídající (i cenově) bydlení. Z rozpočtu muzea Kubíček platil nájem bytů i kolegům-favoritům. Kubíčkův ředitelský plat byl 63 000. Navýšil si ho o třicetitisícovou měsíční odměnu. Dalších čtyřicet tisíc si z rozpočtu muzea nechával proplácet za památkový dozor nad podřízeným pracovištěm. Kubíčkovy roční odměny navíc činily dalších 385 tisíc korun. |
MF DNES má k dispozici dokument, podle něhož Kubíček vyplácel například agentuře Commservis osmitisícové honoráře za tiskové zprávy o muzeu i jeho plánovaném otevření.
Přestože muzeum má tiskovou mluvčí. A bez ohledu na skutečnost, že muzeum je již čtyři roky kvůli rekonstrukci zavřené a jen tak brzo brány neotevře. Již dnes má projekt dvouleté zpoždění.
Šéf Commservisu Tomáš Zdechovský odmítá, že by si jeho firma účtovala příliš mnoho. "My jsme naopak spoustu věcí v propagaci muzea vůbec neúčtovali. Jako malý kluk jsem ho pravidelně navštěvoval. Jsem srdcař, takže jsme tuhle práci brali jako podporu vědy a techniky, na níž nechceme vydělávat. Každý jiný by si účtoval třikrát větší částky," namítá Zdechovský.
O tom, co všechno se v technickém muzeu v uplynulých letech dělo, vypovídají i detaily: například za novou myš k počítači platilo muzeum externí firmě 450 korun, ačkoli ji firmy na internetu nabízejí za 150 korun.
