Atta odhalil českou neschopnost a pomluvy

  • 29
Před rokem se objevily zprávy o údajném pražském setkání vůdce skupiny únosců z 11. září Muhammada Atty s iráckým agentem tajné výzvědné služby. Příběh o pozadí této zprávy je však podle The New York Times zajímavější než informace sama. Podle listu jde o spletitý příběh rivality mezi českými politiky a sporů mezi tajnými službami, korunovaný sérií obyčejné neschopnosti a vzrušených prohlášení.

Pár let po pádu komunismu v roce 1989 byli oficiální činitelé nové, demokratické České republiky oprávněně hrdí na výsledky své spolupráce se Západem v boji proti terorismu.

Jediná větší jednotka staré komunistické bezpečnosti, kterou nechala nová vláda prakticky netknutou, byl protiteroristický odbor spolu s kádrem informátorů z řad malé skupiny Arabů žijících v zemi, píší The New York Times.

Toto rozhodnutí se vyplatilo, když byla nová česká tajná služba schopná sehrát významnou roli v rozšířeném vyšetřování pumového útoku na letoun americké letecké společnosti PanAm, který se v roce 1988 zřítil nad skotským Lockerbie. Češi dali britským a americkým vyšetřovatelům důkazy, podle nichž libyjští operativci před útokem strávili nějaký čas v Praze.

Čeští bezpečnostní činitelé poté navázali blízké vztahy jak s CIA, tak s britskou MI6 a noví pracovníci české tajné služby byli posláni k výcviku do Británie. Ovšem vztahy s britskou špionáží byly nečekaně a vážně poškozeny v roce 1999.

Podle listu se Chris Hurran, tehdejší šéf odbočky MI6 v Praze, tehdy snažil tajně získat nového špióna na iráckém velvyslanectví v České republice, s čímž byla podle jeho mínění česká tajná služba srozuměna. Hurranovým cílem se stal Džábir Sálim, irácký diplomat číslo dvě na pražském velvyslanectví, který by byl potenciálně cenným zdrojem informací o iráckých aktivitách ve Střední Evropě i jinde.

Britové požádali české kolegy, aby jim pomohli sledovat Iráčanův pohyb po Praze. Ale ve chvíli, kdy byl Hurran připraven pokusit se Sálima kontaktovat, Iráčan najednou zmizel. Česká tajná služba musela Britům přiznat, že ho ztratila. Sálim a jeho šest dětí se později objevili v Německu a požádali o azyl, dodávají The New York Times.

Britská tajná služba poslala šéfovi české tajné služby dopis, v němž si stěžovala na neschopnost prokázanou v případě Sálim. Dopis nebyl v Praze přijat dobře a česká odpověď na sebe nenechala dlouho čekat. České sdělovací prostředky začaly v senzacechtivém tónu informovat, že šéf pražské pobočky britské tajné služby je homosexuál, a televize odvysílala záběry Hurranova domu.

Nejenže se tím podle listu vztahy české a britské tajné služby ocitly v troskách, ale byla zahozena nejlepší šance zjistit, co se děje na iráckém velvyslanectví v Praze, a to pouhý rok předtím, než Muhammad Atta přijel do Prahy.

Poškození vztahů s britskou tajnou službou stálo místo šéfa české tajné služby Karla Vulterina, který byl odvolán v roce 1999. Na jeho místo nastoupila další kontroverzní postava, Jiří Růžek, který se zapletl do skandálu, když měl údajně lhát policii, aby chránil svého kolegu, jehož policie přistihla, jak řídí pod vlivem alkoholu.

Po sametové revoluci se podle The New York Times nová česká vláda rozhodla rozmělnit moc státních bezpečnostních služeb, takže změnila zpravodajskou službu v nezávislou agenturu, která je oddělena od ministerstva vnitra, jež si zachovalo kontrolu nad zahraniční zpravodajskou službou a pohraniční policií. Tento krok měl redukovat moc ministerstva, které v komunistické éře bylo obávaným nástrojem represe.

Ovšem tento krok zároveň vytvořil novou byrokratickou rivalitu a mnozí čeští oficiální činitelé si myslí, že hlavní příčinou vedoucí ke zveřejnění falešné zprávy o Attově setkání byl nedostatek koordinace mezi ministerstvem vnitra, tajnou službou a premiérem.

Další ale mají pocit, že k impulzívnímu zveřejnění nepotvrzené informace přispěl i politický styl bývalého premiéra Miloše Zemana, který kritici označují za neomalený a se sklony k nadsázce.

Začátkem letošního roku například Zeman, který by mohl kandidovat jako nástupce prezidenta Václava Havla, vyvolal rozruch, když přirovnal palestinského vůdce Jásira Arafata k Hitlerovi.

"Lidi tady Zemana znají a vědí, jak brát jeho prohlášení," říká nejmenovaný oficiální činitel, který Zemana otevřeně kritizuje. "Ale když vyjel za hranice, cizí vlády v něm viděly premiéra státu, a tak usuzovaly, že by měly brát to, co Zeman říká, vážně," uzavírá list The New York Times.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video