NASA večer nařídila posádce Atlantisu provést přípravné kroky k přistání tak, aby vesmírná loď byla připravena uskutečnit přistávací manévr během nejbližších tří obletů Země.
"Vyřiďte všem lidem v Kennedyho vesmírném středisku, že je nám líto, že je nemůžeme hned vidět, ale jsme rádi, že se dneska můžeme aspoň nějak dostat domů," hlásil velitel mise Atlantisu Ken Cockrell kontrolní věži, když se dozvěděl, že přistávat se bude v Kalifornii a ne na na Floridě. Od neděle neměla jeho posádka co na práci, protože letové středisko rušilo jednu přípravu na přistání za druhou.
Nový termín pro přistání byl stanoven přibližně na 21.30 hodin středoevropského času na vojenskou leteckou základnu Edwards v Kalifornii.
Ačkoli přistávání na základně Edwards bylo běžné v prvních letech programu letů raketoplánů, tentokrát dělala NASA vše, co bylo v jejích silách, aby dostala Atlantis na zem na Floridě a vyhnula se tak ztrátě času a hlavně nákladům dosahujícím přibližně miliónu dolarů, které představuje doprava raketoplánu přes celé Spojené státy na hřbetě upraveného jumbo jetu 747.
NASA rovněž potvrdila, že přistání muselo být vzhledem ke stavu paliva uskutečněno nejpozději ve středu.
Pětičlenná posádka raketoplánu Atlantis při své už třináctidenní cestě dopravila na Mezinárodní vesmírnou stanici její nejnákladnější část - laboratoř Destiny v hodnotě 1,4 miliardy dolarů. (více o misi Atlantisu na ISS ZDE).
Tento let byl mezníkem
Zatím poslední mise raketoplánu Atlantis znamenala řadu mezníků nejen pro ISS, ale i pro samotný program vesmírných letů.
Díky laboratoři Destiny budou moci kosmonauti zahájit ve vesmírném prostoru vědecké pokusy, které se mají týkat tekutin a jejich chování v prostředí mikrogravitace, kovů, polovodičů, rostlin a dokonce i samotných kosmonautů, protože NASA se chce dozvědět víc o dopadech kosmické radiace a stavu beztíže na lidský organismus, než rozhodne o vyslání člověka na Mars.
Poslední mise také zaznamenala historický stý výlet amerického kosmonauta do volného prostoru od roku 1965, kdy se Ed White stal prvním Američanem, který se volně vznášel ve vesmíru - tři měsíce poté, co se totéž podařilo Rusům.
