Z britského vězení se přitom někdejší agent libyjské tajné služby dostal mimo jiné s ohledem na tvrzení lékaře, že mu kvůli rakovině zbývají tři měsíce života.
Delší život Libyjce, který trpí rakovinou prostaty, si britský lékař Karol Sikora vysvětluje novou silnou chemoterapií a psychologickou vzpruhou, kterou pro nemocného znamenal návrat k rodině.
Připustil, že zpráva o stále živém atentátníkovi bude asi bolet rodiny 270 obětí útoku na americký letoun. Lékař však zdůraznil, že Abdal Basat Muhammad Midžrahí je skutečně nevyléčitelně nemocný. "Kvalita jeho života je špatná. Je to umírající člověk," řekl.
Proč neumírá?
Podle Sikory je velmi pravděpodobné, že atentátník zemře v příštích týdnech, ale připustil, že Midžrahí může ještě žít i několik let.
Předpověď délky života odsouzeného měla podle Sunday Telegraph zásadní význam, protože podle skotského zákona může být vězeň propuštěn ze soucitu jen tehdy, pokud mu zbývají maximálně tři měsíce života.
Viník, nebo oběť vysoké hry?Pochyby o Lockerbie zůstávají i léta po rozsudku |
Loňská diagnóza a rozhodnutí skotského ministerstva spravedlnosti, že Libyjec může být propuštěn, přišly poté, co Tripolis varoval Londýn, že zruší lukrativní dohodu s Británií o ropě a obchodu, pokud odsouzený zemře ve vězení, poznamenal nedělník.
Za propuštěním mohla být ropa
Britský premiér Gordon Brown loni popřel, že by ropné kontrakty s Libyí souvisely s případem Lockerbie. Britský ministr spravedlnosti Jack Straw ovšem krátce poté v rozhovoru pro deník Daily Telegraph připustil, že ropné a obchodní zájmy Británie hrály "velmi významnou roli" v dohodě s Libyí o propuštění Libyjce. (o ropných zájmech více čtěte zde)
V květnu 2007 byla po dlouhém vyjednávání během návštěvy tehdejšího premiéra Tonyho Blaira v Libyi podepsána dohoda umožňující ropnému gigantu BP těžební průzkum libyjských nalezišť v hodnotě 540 milionů liber (skoro 16 miliard korun).
Midžrahí, který ve vězení strávil osm let, byl jediným odsouzeným za atentát na letadlo americké společnosti PanAm v roce 1988. Při něm zahynulo 259 lidí na palubě a 11 obyvatel skotské obce Lockerbie, na niž stroj spadl.
Muž vždy vinu popíral. Jeho osvobození a triumfální přivítání v libyjské metropoli rozpoutalo mezinárodní polemiku. Za chybu označil rozhodnutí skotské vlády i americký prezident Barack Obama.