Je to přesně sedmdesát let. Tehdy, v pražské Resslově ulici, v kostele svatého Cyrila a Metoděje, svedli českoslovenští parašutisté hrdinnou bitvu s přesilou nacistických vojáků. Mezi parašutisty byli muži, kteří zabili krvavého vládce českých zemí Reinharda Heydricha.
Pieta zastavila dopravuResslova ulice v Praze byla neprůjezdná |
Bitvu zpracoval v roce 1964 režisér Jiří Sequens ve filmu Atentát. Snaha režiséra o co nejpůsobivější obraz posledních okamžiků bojujících Čechoslováků však uvedla v život jeden historický mýtus. Že se parašutisté v kryptě v podzemí snažili prokopat cestu ven.
"O tom není v podrobných hlášeních německých velitelů a svědeckých výpovědích ani slovo. Považuji to za naprosto vyloučené," říká historik Vojtěch Šustek. Kdyby se o to parašutisté snažili, na hlavu by jim oknem padaly německé granáty.
Přibližně metr hluboká a metr široká díra do zdi nicméně v kryptě je. "Skutečný původ díry neznám, ale jsem přesvědčený, že jde o historický omyl způsobený známým filmem Atentát od Jiřího Sequense. Právě tam se scéna kutajícího muže poprvé objevila," vysvětluje Šustek.
Kde se v kryptě vzala díra?
Herec Ladislav Mrkvička, který ve filmu ztvárnil Josefa Gabčíka, si na režisérovy motivy pro zařazení hloubení otvoru nevzpomíná. "Je to strašně dávno, ale možná to vyplynulo z představy, co tam ti lidé v zoufalství asi mohli dělat," domnívá se.
Přesto, kdyby se parašutisté o prokopání otvoru pokusili, měli by šanci?
Statička Hana Gattermayerová soudí, že zhruba metr širokou opukovou zeď by páčením železnou tyčí bylo možné rozebrat za jeden až dva dny. Jenže ani pak by nebylo vyhráno. "V hloubce zhruba tři metry pod terénem jsou v této části Prahy historické navážky, které jsou nesoudržné, takže by vojáci museli propojovací štolu podepřít. Jinak by je to zasypalo," upozorňuje Gattermayerová.
Samotná štola by pak parašutistům, pokud by nenarazili na zbytky starých základů, trvala podle statičky asi týden. Jenže na konci by stejně čekalo hořké zklamání.
Kanalizační trubka byla příliš úzká
"V té době Resslovou ulicí mezi Karlovým náměstím a ulicí Na Zderaze byla funkční pouze trubní stoka o průměru 25 centimetrů. Tou byl jakýkoliv únik nemožný," říká nad kanalizační mapou z roku 1957 odborník na pražskou kanalizaci Michal Dolejš.
Plánek pražské kanalizace (kostel sv. Cyrila a Metoděje je vyznačený v pravé části) ukazuje, že případný únik kanalizací nebyl možný. Zdroj: Pražské vodovody a kanalizace
Naději nedávala ani vyzděná historická průlezná stoka z roku 1896, která vede podél budovy kostela. Ta totiž zahne do vedlejší ulice Na Zderaze, kde končí profilem o průměru 35 centimetrů. Němci navíc neponechali nic náhodě, hlídali u kanalizační výpusti do Vltavy a od německých zaměstnanců pražských kanalizací a kunsthistoriků si nechali potvrdit, že pod zemí uniknout nelze.
Otvor, do nějž lidé pokládají svíčky a vzkazy parašutistům, tak zřejmě vznikl až po válce. I tak se stal symbolem marného, leč hrdinného boje.
