Bomba zaslaná StB zabila před šedesáti lety ženu štrasburského prefekta

Seriál   0:15aktualizováno  0:15
Státní bezpečnost nezabíjela jen v Česku. Před šedesáti lety, ve 12:54, otřásl štrasburskou prefekturou výbuch. Bomba maskovaná jako krabice s doutníky zabila prefektovu ženu, 47letou Henriette Tremeaudovou. Cílem atentátu, původně namířenému na jejího muže, bylo zastavit sbližování Francie a Německa a zabránit vzniku toho, co se později vyvinulo v Evropskou unii.

Po stopách vrahů s Jirkou Pánkem

Sledovat další díly na iDNES.tv

Na prefektuře ve Štrasburku se 17. května 1957 konala recepce. Po ní byl plánován oběd pro čtrnáct lidí. Žena prefekta Andreého Tremeauda se rozhodla, že pro hosty připraví doutníky. Vzala krabici, které přišla před několika dny. příborovým nožem ji začala otevírat, když se ozval výbuch. „Bylo zrovna 12:54, čas na kterém se zastavily hodiny v místnosti,“ zjistili francouzští vyšetřovatelé.

Fotogalerie

Když vzápětí přišli zaměstnanci prefektury do salonu 31, uviděli strašlivé následky exploze. Henriette Tremeaud ležela na zemi v kaluži krve. O intenzitě výbuchu svědčí to, že levá ruka, kterou držela krabici, nebyla nikdy nalezena. „Zdá se, že byla doslova rozprášena výbuchem,“ stojí v soudním spise.

Krabice dorazila na prefekturu poštou 14. května. Adresa na obálce byla napsána na psacím stroji, přičemž dopis byl adresován panu André Tremeaudovi. Odesilatelem měl být Carlos Garcia Soldevillad - hlavní zástupce pro Evropu. Balíček obsahoval krabici s doutníky značky „H. UpmannSingulares“ vyrobené společností MENENDEZ-GARCIA a Cie, Ltd v Havaně.

Paní Gioran Madeilene, vedoucí zvláštního sekretariátu prefekta, odnesla krabičku do prefektovy kanceláře. „16. května ji prefekt odnesl do svého soukromého bytu a pověřil paní Madeleine úkolem zjistit adresu odesilatele a identifikovat společnost, kterou zastupuje,“ uvedl Jakub Petlák, který o atentátu napsal diplomovou práci.

Okamžitě se objevily spekulace o tom, kdo za atentátem stojí. Francouzští vyšetřovatelé brzy atentát spojili s letáky podepisovanými Kampfverband für unabhangiges Deutschland. To měla být západoněmecká organizace, která požadovala navrácení Alsaska-Lotrinska „francouzskými utlačovateli“.

Vyšetřovatelé však záhy zjistili, že stopy k letákům nevedou do Německa, ale do tehdejšího Československa. Důkazy byly grafologické, shoda papírů a obálek s jinými akcemi StB v zahraničí, ale i čechismy v textech letáků.

Výsledkem vyšetřování bylo, že atentát je akcí pravděpodobně československých zvláštních služeb. Cílem bylo „vnést rozkol do řad spojenců tím, že je postaví vzájemně proti sobě, případně zabránit francouzsko-německému sblížení a vytvoření spojené Evropy“.

Před soudem stanuli dva ze čtyř podezřelých

V Česku byl případ otevřen v polovině devadesátých let. Podnětem byla kniha Josefa Frolíka Špion vypovídá a svědectví dalšího přeběhlého špiona Ladislava Bittmana (více čtěte zde).

„Rozhodli jsme se otevřít vyšetřování z vlastního podnětu. Na Úřadu vyšetřování zločinu komunismu jsme se rozhodli otevřít vzpomínky dvou takzvaných defektorů, tedy bývalých příslušníku I. správy rozvědky ministerstva vnitra Josefa Frolíka a Ladislava Bittmana,“ uvedl vyšetřovatel Pavel Gregor.

Po stopách vrahů

Přečtěte si příběhy největších novodobých zločinů

Nakonec byli označeni čtyři viníci. Dva - Robert Thér a Miloslav Kratochvíl - už byli po smrti. Obžalováni z vraždy tak byli jen Milan Michel a Stanislav Tomeš. Všichni čtyři se před vraždou pohybovali ve Francii. Kratochvíl byl odborník na výbušniny a nástražný systém zřejmě vyrobil. Michel ho dovezl do Francie a Tomeš, Thér a Kratochvíl dohlídli na to, aby byl odeslán.

Proti čtveřici svědčily nepřímé důkazy. Jednak doklady o tom, že se v době okolo atentátu ve Francii pohybovali, dochované informace, že se zajímali o to, jak jsou ve Franci doručovány zásilky, ale i vyznamenání. Například Tomeš dostal rok po atentátu medaili Za službu vlasti.

Případ dvojice Michel a Tomeš se dostal k soudu v roce 2006 (více čtete zde). Oba vinu odmítli, stejně tak odmítli vypovídat. Obhájce Michela Čestmír Kubát uvedl, že jeho klient prohlašuje, že se nikdy nedopustil vraždy a ve své funkci vždy postupoval podle platných zákonů. „Zproštění mlčenlivosti však bylo učiněno orgánem státu, který vznikl na základě vlastizrady Československé socialistické republiky, k níž je on svou mlčenlivostí vázán. České republice nikdy nepřísahal,“ stojí v soudním spise.

U Tomeše je ve spise mimo jiné zpráva police, která mu po předchozích marných pokusech doručila předvolání k výslechu. „Nechte mě už chcípnout,“ zařval na policisty a zabouchl před nimi dveře.

Má to smysl i bez rozsudku, říkají vyšetřovatelé

Soud se táhl, odročován byl především kvůli špatnému stavu obžalovaných. „Mně se jevili, že byli ve velmi dobré kondici, fyzicky i psychicky,“ vzpomíná však Gregor. „Že by litovali, nebo připustili, že by státní bezpečnost něco takového organizovala, tak to ne,“ doplnil pro iDNES.cz Martin Omelka, bývalý státní zástupce, který měl případ na starosti.

V září roku 2010 zemřel Michel. Stíhání Tomeše bylo zastaveno v roce 2012. Podle znaleckého posudku nebyl schopen účastnit se líčení. Přitom mu v té době byla prodloužena platnost řidičského průkazu a v posudku se mimo jiné uvádí, že ho bolela záda, protože to přehnal s prací na zahrádce (více zde).

Proti rozhodnutí soudu podala v roce 2013 stížnost tehdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Nejvyšší soud stížnosti vyhověl. Rozhodnutí však bylo pouze akademické, případ už nemohl být znovu otevřen.

To, že nikdo odsouzen nebyl, bere Gregor jako věc, která od počátku - už vzhledem k vysokému věku obžalovaných - hrozila. „Z mého pohledu bylo rozhodující, že ten skutek byl popsán a pojmenován. Ten trest není až tak zásadní, zvláště u takto starých osob,“ řekl iDNES.cz. Jeho kolega Omelka také uvedl, že to rozhodně nebyla zbytečná práce a připomněl, že váleční zločinci jsou stíháni i 72 let po válce a má to smysl.


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Chladnokrevně zastřelil čerpadlářku, aby mohl uloupit deset tisíc korun

Policie zveřejnila záznam z kamery v čerpací stanici na Mělnicku, na kterém...

Čerpadlářka Jana umyla dva stojany na pumpě Radius v Podhořanech na Mělnicku a vešla zpátky do benzinky za pult. Na...

Stát proti žumpám. Úřady budou rozdávat pokuty a přibude papírování

Válku kempů poznal na vlastní kůži i řidič fekálního vozu.

Od ledna začne platit novela vodního zákona, která má změnit ledabylé nakládání s odpadní vodou. Majitelé domů budou...

Demonstrace žlutých vest v Paříži i Bruselu. Policie zatkla stovky lidí

Demonstranti ve žlutých vestách se navzdory zákazu sešli na hlavní pařížské...

Ve Francii vypukly v sobotu další násilné protesty. Policie v centru Paříže nedaleko bulváru Champs-Élysées proti...

Nemocnici obsadila policie. Taxikář oznámil, že tam vezl vrahy čerpadlářky

Heliport ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové.

Zásahová jednotka, policisté v civilu i běžné hlídky ve čtvrtek dopoledne prohledávali Fakultní nemocnici v Hradci...

Druhá světová válka a holokaust neexistují. Norsko reformuje školství

Vězni z pobočného tábora Ebensee (byl součástí Mauthausenu) po osvobození...

Norská konzervativní vláda chce v plánované školní reformě vynechat z osnov velkou část sociálních věd a historie,...

Další z rubriky

Jsme divoký sever, řekla vyhozená úřednice, když dostala cenu za odvahu

Nadační fond proti korupci již poosmé udělil Ceny za odvahu. Ty jsou určeny...

Bývalá úřednice Jana Moravcová, nedávno vyhozená z České inspekce životního prostředí, student Lukáš Blažej a aktivisté...

Babiš zůstává v registru StB, štrasburský soud odmítl žalobu na Slovensko

Český premiér Andrej Babiš hovoří 16. listopadu 2018 v Bruselu s novináři po...

Evropský soud pro lidská práva odmítl žalobu českého premiéra Andreje Babiše na Slovensko ve sporu o evidenci ve...

Prezidentův kancléř Mynář půjde před Vánocemi k soudu. Pře se o prověrku

Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář v diskusním pořadu...

Ještě před koncem letošního roku začne Městský soud v Praze projednávat žalobu hradního kancléře Vratislava Mynáře, v...

Najdete na iDNES.cz