"Rozšíření volebního práva touto cestou nepodporuji. Naopak bych celkově volební právo omezil jen na ty lidi, kteří platí daně, respektive neodmítají pracovat a podílet se na společenském systému. Obdobný systém by měl fungovat i v případě důchodců – volebním právem by disponovali ti, kteří se po většinu svého života podíleli na tvorbě domácího produktu," napsal Jarolím k referendu, které pro registrované véčkaře strana vypsala.
"Zastávám tento postoj dlouhodobě," řekl iDNES.cz Jarolím. Zdůraznil, že by si ale přál, aby se strana véčkařů ptala spíš na to, jestli by strana měla prosazovat povinná majetková přiznání, protože to by považoval za podstatnější.
Rozšíření volebního práva, aby ho měli už šestnáctiletí, si nepřeje ani místopředseda VV a starosta Litvínova Milan Šťovíček. "Volební právo je jedním z hlavních atributů plnoletosti jedince a s tím spojené způsobilosti k právním úkonům a nabytím plné zodpovědnosti za svou osobu. Pokud tedy je hranice plnoletosti stanovena v našem právním řádu na 18 let, pak by stejná hranice měla být zachována pro aktivní volební právo," napsal Šťovíček na web Věcí veřejných.
Snížení věkové hranice pro účast ve volbách navrhovali zelení
V Česku přišla s návrhem snížení věkové hranice pro volby bývalá ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková za Stranu zelených už v roce 2008. Její myšlenka si však velkou podporu nezískala. Usnesení vyzývající ke snížení věkové hranice na 16 let přijalo letos v červnu parlamentní shromáždění Rady Evropy.
Vláda 10. srpna přerušila jednání o volebním kodexu, který by měl upravit pravidla pro všechny typy voleb. Vicepremiérka a předsedkyně Legislativní rady vlády Karolína Peake z Věcí veřejných dostala za úkol vytvořit pracovní komisi, do které pozve i zástupce opoziční ČSSD. Znovu se má vláda volebním zákoníkem zabývat do konce roku.
