Ať se vláda jasně vyjádří, říkají politici

  • 69
Část členů Špidlova kabinetu hodlá na středečním jednání prosadit, aby vláda oznámila svůj postoj k plánované válce v Iráku i bez podpory OSN. Vyjádření jasné pozice požadují jak unionisté a lidovci, tak někteří ministři Špidlovy strany, jako například ministr obrany Jaroslav Tvrdík.

"Bylo by dobře, kdyby k tomu vláda zaujala stanovisko," prohlásil šéf poslaneckého klubu KDU-ČSL Jaromír Talíř.

To, že Bezpečnostní rada státu v pondělí zvolila vyčkávací taktiku, kritizovali přímo někteří její členové. "V této situaci je to ostudné. Je to pro mě velké zklamání," uvedl včera jeden z členů rady.

Schůzka prý nebyla připravena
Bezpečnostní rada státu přitom v pondělí měla k dispozici několik návrhů, jakou by měla Česká republika zaujmout pozici, a zejména jak by měla být formulována: od striktně zamítavého stanoviska přes kompromisní až po jednoznačnou podporu. Ani jeden z návrhů však ve vzrušené debatě neprošel.

"Schůzka totiž nebyla předem pořádně připravena. Společný výstup se měl předjednat mezi ministrem zahraničí, obrany a premiérem, a ne to dohadovat až tam. Prostě se to podcenilo," konstatoval jeden z ministrů. Jeho slova, byť anonymně, potvrdili MF DNES i další členové rady.

Všichni se přitom shodují v názoru, že na jednání rady se podepsal blížící sjezd ČSSD, kde se bude hrát o pozici Vladimíra Špidly. "Premiér tu debatu neukočíroval. Jeho koncentrace je upřena na sjezd," tvrdí již citovaný ministr.

Premiér Vladimír Špidla si však zjevně nemyslí, že je nějaký problém: "Myslím, že jsme náš postoj k situaci předvedli." Schůzka byla poznamenána velkým napětím mezi členy rady.

Jen co ministr zahraničí Cyril Svoboda přednesl návrh, že by Česká republika měla jasně říci: "Podporujeme USA", pustili se do něj šéf sněmovny Lubomír Zaorálek a vicepremiér Pavel Rychetský.

Podle účastníků schůzky Rychetský smetl Svobodův nápad se slovy, že je v rozporu s mezinárodním právem.

Slovní přestřelka
Slovní přestřelka proběhla i mezi předsedou Senátu Petrem Pithartem a prezidentem Václavem Klausem. Pithart totiž razil teorii, že Bezpečnostní rada státu vlastně nemá právo hlasovat o postoji státu k současné krizi.

Václav Klaus na to - podle několika účastníků schůzky - opáčil: "To bychom tu ale vůbec nemuseli být." Jeho slova si členové rady vyložili různě. "Urazil se a chtěl odejít," říkal jeden z ministrů. Další však tvrdili, že to bylo jen obvyklé Klausovo zdánlivé vyhrocování situace.

Lidé z prezidentova okolí nicméně potvrdili, že Václav Klaus byl výsledkem schůzky rozladěn.

Prezidenti Klaus a Schuster se v názoru na zásah liší 

I když čeští a slovenští vojáci působí v Kuvajtu společně, postoj českého a slovenského prezidenta k zásahu vůči Iráku už tak jednotný není.

Když je český prezident Václav Klaus tázán, jak by se mělo Česko postavit ke krizi v Iráku, odpovídá stále stejně: Musíme dbát na veřejné mínění. To je ze 70 procent proti vojenskému řešení.

"Jedna věc je souhlas, či nesouhlas a o tom je možné vést debaty. Důležité je však naše chování, nikoli rétorika. V tomto smyslu je český mandát jasný: dává možnost účasti na humanitární stránce této věci."

To Klausův slovenský protějšek Rudolf Schuster nemá problém říci: Podporujeme USA. "Není důvod nevěřit USA, mají více informací," řekl i přesto, že na Slovensku je většina obyvatel proti zásahu.

Čeští vojáci mohou v případě války s Irákem bez podpory OSN zasahovat, jen když budou použity biologické či chemické zbraně.

Mandát Slováků je širší, ale jednotka podléhá českému velení. "Rychlost kolony je určována nejpomalejším vozidlem," poznamenal Klaus.

Český prezident nicméně řekl, že chápe rozhodnutí amerického prezidenta, který dal Saddámu Husajnovi dva dny na opuštění Bagdádu. "Odráží to jeho názory i převažující mínění americké veřejnosti, která utrpěla 11. září šok. Samo o sobě to však nic neříká o našem oficiálním postoji." 

gro  


 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video