Na Tišnovsku se údajně vyskytli i prodejci, kteří se za pracovníky hvězdár
Zájemci o pozorování si mohou přímo v brněnské hvězdárně koupit brýle, za jejichž kvalitu její pracovníci ručí. Pro ty, kteří ve středu zůstanou v Brně, uspořádá hvězdárna za jasného počasí od 11 do 14 hodin pozorování zakrytého Slunce dalekohledy před hvězdárnou. |
Zda jsou brýle vyhovující, lze podle astronomů zjistit také při pohledu na rozsvícenou žárovku, z níž by mělo být vidět pouze vlákno. Dalším faktorem ovlivňujícím kvalitu brýlí je ochrana proti ultrafialovému a infračervenému záření; to však zákazník na místě zkontrolovat nemůže.
Ze zatmění má strach pětina Čechů
Více než pětina obyvatel České republiky podle výzkumu očekává, že zatmění Slunce bude mít negativní dopad na lidský život. Lidé se obávají především živelních pohrom.
Velkých přírodních katastrof se v důsledku zatmění Slunce obává 10,1 procenta dotázaných, 5,6 procenta se domnívá, že bude konec světa. Mírnou paniku předpokládá 2,9 procenta občanů, problémy ve vesmíru očekává 1,1 procenta lidí. Velké společenské katastrofy, například války, se bojí 0,3 procenta občanů.
Zatmění v Praze začne v 11:21:05 středoevropského letního času, maximální zakrytí asi z 95 procent nastane ve 12:42:04 a zastínění skončí ve 14:03:08. Na území Čech byla v historické době dosud viditelná tři úplná zatmění Slunce: v roce 878, 1415 a 1706. Další se očekává až 7. října 2135. |
Obavy ze zatmění Slunce nepovažují odborníci za nic mimořádného. "Lidé se vždy trochu obávají neobvyklých věcí, s nimiž nemají zkušenosti a nevědí, jak je ovlivní," míní sociolog Jan Herzmann z agentury Sofres Factum, která výzkum zpracovala pro Lidové noviny.
Úplné zatmění Slunce bude vidět v pásu širokém asi 110 kilometrů, který v Evropě povede přes Francii, Lucembursko, jižní Německo, Rakousko, Maďarsko a Rumunsko. Z jihu území České republiky bude viditelné zhruba osmadevadesátiprocentní překrytí Slunce Měsícem.
Úplné zatmění Slunce, při němž je možné studovat nejvyšší část sluneční atmosféry (korónu). |
Zatmění pro pozemského pozorovatele nastává, když se Slunce, Měsíc a Země dostanou do jedné přímky a Měsíc se dostane přímo do dráhy paprsků mezi Sluncem a Zemí. Jestliže je Měsíc blíže než 375 000 kilometrů od Země, překryje Slunce pro pozemského pozorovatele úplně, a jeho úplný stín dopadne až na naši planetu. To je vidět na prvním obrázku. V pásu širokém nejvýše 270 kilometrů je pak vidět úplné zatmění Slunce Měsícem, při němž je temný Měsíc obklopen nádhernou sluneční korónou ((nejvyšší částí sluneční atmosféry). Na další část Země dopadá částečný stín (nakreslený na obrázku šedě). V něm pozorovatel vidí sluneční kotouč částečně překrytý Měsícem - jde o částečné zatmění. Druhý obrázek ukazuje pro srovnání prstencové zatmění. Při něm je Měsíc od naší planety vzdálený více než 375 000 kilometrů, takže se jeví menší a nepřekryje celý sluneční kotouč. V přímce přímo pod Měsícem pak pozemský pozorovatel vidí místo Slunce jen zářící prstenec. V okolí je pak pozorovatelné částečné zatmění. |