Všechno mohou zkomplikovat nejisté klimatické podmínky.
NASA by si přála, aby přistání proběhlo v Kennedyho vesmírném středisku na jihovýchodě Floridy. Kdyby však počasí bylo při prvním pokusu, plánovaném na 21:56 SEČ, příliš nepříznivé, NASA počítá s druhým pokusem při dalším průletu přibližně o 90 minut později.
To by proběhlo buď znovu na Floridě anebo na některé ze dvou záložních přistávacích ploch v Kalifornii a v Novém Mexiku.
Tam by se však přistání podražilo o nejméně 1,7 milionu dolarů (asi 35,5 milionu korun) a čas potřebný pro přepravu raketoplánu na Floridu na zádech upraveného obřího letounu Boeing 747.
Pokud by došlo na druhý pokus, Discovery by podle agentury AFP na základně Edwards v Kalifornii přistával ve 23:26, na základně White Sands v Novém Mexiku o minutu později a na Floridě až o pět minut později. Všechny údaje jsou uváděny ve středoevropském čase.
"Naše strategie bude spočívat ve výběru bezpečného místa k přistání," vysvětlil Norman Knight, který v NASA zodpovídá za návrat raketoplánu do atmosféry.
"Mám při letu na starosti množství věcí, které můžu kontrolovat, ale počasí k nim nepatří. Přesto jsem připraven přistát na kterémkoliv ze tří míst," uvedl velitel posádky Mark Polansky.
Nový vesmírný rekord
Pokud by se návrat z oběžné dráhy dnes nezdařil, Discovery by mohl přistát v sobotu. To by však už byla nutnost, protože jinak by posádce hrozilo vyčerpání zásob kyslíku a elektrické energie.
K přistání se stroj přibližuje k Zemi z výšky téměř 300 kilometrů, rychlostí více než 20 tisíc kilometrů za hodinu. Přistávací manévr trvá asi hodinu. - více zde
Dnešní návrat by znamenal završení třináctidenní mise sedmičlenné posádky, šesti mužů a jedné ženy, včetně švédského a německého kosmonauta.
Osm dnů strávila posádka na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).
Discovery odstartoval z floridského Mysu Canaveral 10. prosince. Na orbitálním komplexu členové jeho posádky úspěšně přepojili elektrické spoje na nové solární panely, které budou dodávat o 50 procent více energie než dosud a umožní stanici v příštím roce rozšířit o nové laboratoře.
V budoucnu ji bude moci obývat i více stálých obyvatel. Americký kosmonaut Robert Curbeam zároveň čtyřmi pracovními směnami uvnitř orbitálního komplexu stanovil nový rekord v počtu výstupů do volného prostoru během jednoho letu.
Po počátečních problémech se podařilo také složit jedno křídlo starého energetického zdroje, aby se nové panely nainstalované během předcházející mise raketoplánu Atlantis mohly natáčet ke Slunci.
Zasunutí druhého křídla bude úkolem nové posádky raketoplánu Atlantis, která by měla k ISS odstartovat v březnu příštího roku.
