„Pokud OSN zítra (v pátek) oznámí, že jsem svůj případ proti Spojenému království a Švédsku prohrál, opustím o pátečním poledni ambasádu a nechám se zadržet britskou policií,“ uvedl Assange. „Když ale zvítězím a jednání státních stran bude shledáno protiprávním, očekávám, že mi bude okamžitě vrácen pas a že budou ukončeny pokusy zadržet mě,“ dodal.
Server BBC dopoledne informoval, že komise OSN rozhodne ve prospěch Assange a konstatuje, že byl „svévolně zadržován“. Server WikiLeaks nicméně uvedl, že počká na „oficiální potvrzení“, které by komise měla vydat až v pátek.
Britská policie nicméně v reakci dala najevo, že Assange zadrží v každém případě, jakmile ekvádorské velvyslanectví opustí. „Zatykač stále platí. Jestliže ambasádu opustí, učiníme vše pro to, abychom ho zatkli,“ řekl podle agentury Reuters policejní mluvčí v Londýně.
Assange v roce 2014 podal stížnost na Británii a Švédsko a věcí se začala zabývat ženevská pracovní skupina pro svévolná zadržování při Radě OSN pro lidská práva. Očekává se, že skupina tvořená právními experty zveřejní své rozhodnutí v pátek. Pokud uzná, že Australan je zadržován protiprávně, předpokládá se, že OSN vyzve Británii a Švédsko, aby mu nebránily v pohybu. Rozhodnutí skupiny v minulosti opakovaně vedla k propuštění zadržovaných.
Jeden z Assangeových švédských právníků Per Samuelson uvedl, že pokud zmíněná pracovní skupina OSN dospěje k závěru, že čas strávený jeho klientem na velvyslanectví byl vazbou, měl by být Assange okamžitě propuštěn, i když rozhodnutí tohoto orgánu nejsou právně závazná.
„Je to velmi významný orgán a ten by řekl, že postup Švédska je v rozporu s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv,“ řekl Samuelson podle Reuters.
Život na ambasádě
Na velvyslanectví Ekvádoru v Londýně se Assange uchýlil v červnu 2012, o dva měsíce později mu tato jihoamerická země udělila politický azyl. Švédsko ho viní ze znásilnění. Případy některých jeho údajných sexuálních deliktů z roku 2010 už švédská prokuratura v létě kvůli promlčení odložila. Assange všechna obvinění odmítá a tvrdí, že je to léčka, aby mohl být ze Švédska vydán do USA.
Americká justice viní zakladatele serveru WikiLeaks z vyzrazení tajných informací. Projekt WikiLeaks vznikl v roce 2006 a od začátku se zaměřoval na zveřejňování tajných vládních dokumentů. Velký poprask způsobil v roce 2010, kdy zpřístupnil tajné americké dokumenty o válce v Iráku či v Afghánistánu.
WikiLeaks zveřejnil na čtvrt milionů tajných dokumentů, které mapují fungování americké diplomacie od roku 1966 až do února 2010. Mimo jiné obsahují důvěrnou komunikaci více než 270 zastupitelských úřadů USA po celém světě.
