Anne, 89letá důchodkyně z Velké Británie, podle svých slov už nadále nemohla snášet nedostatek mezilidských vztahů v moderní společnosti závislé na počítačích a internetu. "Proč tak moc lidí tráví život koukáním do počítače nebo na televizi? Já nikdy televizi neměla, jen rádio," svěřila se Anna před svou cestou do Švýcarska serveru thesundaytimes.co.uk.
"Lidé jsou si čím dál tím vzdálenější. Stávají se z nás roboti. Je to nedostatek lidství," zoufala si. Snést podle svých slov nemohla ani nadvládu fast foodů a nezřízeného konzumu. "Jako bych plavala proti proudu. To už dál nejde. Pokud se neumíte přizpůsobit, jděte. Říká se: přizpůsob se, nebo umři. Ve svém věku cítím, že už se přizpůsobit nedokážu," prohlásila Anne.
Bývalá učitelka umění ze Sussexu se nedávno léčila se srdcem a měla také lehké problémy s plícemi, závažnější nemoci se jí však vyhýbaly. I přesto se bála, že se nemoci vrátí a ona skončí opět v nemocnici nebo v pečovatelském domě, píše server telegraph.co.uk.
Je to život bez budoucnosti, psala Anne na kliniku
Rozhodla se proto, že svůj život ukončí na švýcarské klinice Dignitas, která se specializuje na provádění asistovaných sebevražd. V žádosti zaslané na kliniku mimo jiné napsala, že už jí "chybí energie a opouští ji zdraví". "Je to život bez budoucnosti," dodala.
Na švýcarskou kliniku s Anne odcestovala i její neteř Linda, která až do poslední chvíle seděla u jejího lůžka. "Když člověk umře ve spánku, vedle člověka, kterého má rád, nebo v jeho náručí... Nedokážu si představit lepší smrt," sdělila Anne novinářům. Pak vypila koktejl se smrtícím pentobarbitalem.
Služby kliniky Dignitas od roku 1998 využilo asi dvě stě Britů, uvádí server dailymail.co.uk. Mnoho let již panují spory o to, aby bylo možné asistovanou sebevraždu provádět i na britském území. O to by se měl postarat nový zákon, který by měl projít schvalovacím procesem ještě během letošního roku.
Asistované sebevraždy jako zdroj bohatství
Zakladatel švýcarská kliniky Dignitas, právník Ludwig Minelli, na jejím provozu zbohatl. Za to se na něj snáší kritika i kvůli tomu, že Dignitas se prezentuje jako nezisková organizace. Za asistovanou sebevraždu si přitom účtuje částku čtyři až sedm tisíc eur (až 190 tisíc korun). Částka se odvíjí i podle toho, zda klinika zajišťuje i následný pohřeb.
Asistovaná sebevražda se provádí pomocí velké dávky pentobarbitalu. Sebevrah nejprve projde několikaměsíčním obdobím konzultací s odborníky a několikrát s časovým odstupem musí písemně i ústně projevit svou vůli asistovanou sebevraždu podstoupit, naposledy bezprostředně před výkonem. Před sebevraždou jsou mu podány také léky proti zvracení.
Aby byly splněny všechny legislativní náležitosti, pacient musí tuto látku sám vypít, nebo provést stlačení injekční stříkačky. V opačném případě by to nebyla asistovaná sebevražda, kterou Švýcarsko povoluje, ale zakázaná eutanazie.
Regulérní eutanazie je v současnosti povolena pouze ve třech státech, a to Nizozemsku, Lucembursku a Belgii. Ve Švýcarsku je povolena asistovaná sebevražda, kterou může provést lékař i laik.
