Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Asijské buňky Evropana nevyléčí, zjistili Češi. A cituje je celý svět

  17:41aktualizováno  17:41
Výzkum kmenových buněk je nadějí pro nevyléčitelně nemocné či nepohyblivé lidi. Vědci však nyní objevili vážný problém, který vzbudil celosvětovou pozornost: předpokladem účinné léčby je, že se využijí vždy jen ty buňky, které mají podobnou genetickou informaci jako buňky pacienta. V Česku mohou mít tedy při léčbě vážných chorob smůlu například lidé jiných ras než indoevropské.

Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

"Dosud používané a uchovávané linie kmenových buněk jsou vhodné pouze pro Evropany. Pro lidi z ostatních kontinentů nejsou použitelné ani jako model genetických onemocnění či jako terapeutické buňky," vysvětluje Petr Dvořák z Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Pro Jižní Ameriku, Afriku a velkou část Asie je to tedy podle něj špatná zpráva.

Buňky jako lék

Kmenové buňky - a zvláště ty embryonální - mají schopnost se dělit a přeměnit se na jiný buněčný typ. Tato jejich schopnost umožňuje lidskému tělu vytvořit nové buňky a "opravit" tak poškozené části těla (například míchu), které se skládají z buněk, jež se dělit neumějí.

Kde se vyskytují

- Embryonální kmenové buňky se odebírají z několikadenního zárodku. Zdají se nejlepší a nejuniverzálnější pro léčbu.

- Dospělé kmenové buňky.
Jsou obsaženy v kostní dřeni, v placentě, v krvi z pupeční šňůry, tukové tkáni či v hlubší vrstvě pokožky.

Využití

Tyto mladé a rychle rostoucí buňky jsou schopné produkovat růstové látky, což může potlačit odumírání narušené tkáně a pomáhat v její regeneraci.

Transplantace:
U některých typů leukemie, rakoviny kostní dřeně s metastázemi, rozvinutého nádoru z centrálního a periferního nervstva.

Experimentální léčba:
Rozvinuté nádory, zánět kloubů mladistvých.

Předpokládané další možnosti:
Roztroušená skleróza, lymfatická leukemie, akutní leukemie, rozvinuté nádory prsu a děložního hrdla, chronická leukemie.

Vzdálenější budoucnost:
Léčba ochrnutí po úrazu, srdce po infarktu, Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby či dalších degenerativních onemocnění mozku, ale i léčba cukrovky.

Výsledky výzkumu zveřejnil Petr Dvořák společně s mezinárodním vědeckým týmem v prestižním časopise New England Journal of Medicine. A studie se ve špičkových vědeckých pracovištích okamžitě stala jednou z nejdiskutovanějších.

Vědci varují, že až dosud nejvíce rozšířené linie kmenových buněk postrádají populační rozmanitost a že žádná z nich si "nerozumí" s tou, která má například africký původ.

Není Evropan jako Evropan

Nejde jen o to, že kmenové buňky bělochů nemohou vyspravit poškozenou míchu černocha nebo Asijce. Ony si dokonce nemusí rozumět ani v Evropě.

"Velké genetické rozdíly mohou být už mezi Středoevropanem a Skandinávcem," vysvětluje Petr Dvořák. Závěry nově zveřejněného výzkumu povedou podle něho k tomu, že se při léčbě pomocí kmenových buněk bude vybírat "materiál" vždy z toho regionu, v němž rodina nemocného člověka dlouhodobě žije.

Určitě tedy není dobré shánět pro buněčné terapie či výzkum nemocí Evropanů embryonální buňky třeba až v Japonsku.

Dvořák připomíná ještě jeden důležitý fakt: převratný výzkum se týká výhradně embryonálních kmenových buněk, které jsou podle vědců v léčbě univerzálnější než ty odebrané z kostní dřeně či pupečníkové krve.

Genetik: Buňky nás "zradily"

Genetik Daniel Vaněk je nejnovějšími poznatky ohromen a v nadsázce říká: "To je ale zrada. Tuhle odlišnost a odmítání lidských buněk spolupracovat bych tedy ani ve snu nepředpokládal."

Vědci se totiž až dosud domnívali, že vytvořené buněčné linie mohou při léčbě pokrýt téměř celou lidskou populaci. A najednou to neplatí a vše je jinak.

"Vůbec bych nepředpokládal, že u buněk funguje tento zvláštní rasismus, jehož objev bude mít zřejmě dalekosáhlé důsledky v medicíně. Lidské tělo je prostě složitější, než často tuší i lékaři nebo genetici," komentuje objev o odlišnosti kmenových buněk Daniel Vaněk.

Výzkum omezené různorodosti buněčných linií je podle vědců teprve v počátcích, takže se můžeme dočkat ještě lecjakého překvapení, které buňky spolu "mluví" a které naopak ne. A hlavně: proč se tak chovají? Vědci svůj výzkum nyní zaměřují na získání nových linií embryonálních kmenových buněk i z jiných oblastí světa.

Další trumfy vědci ještě vytáhnou

Výzkum o odlišnosti kmenových buněk navazuje na několikaleté celosvětové genetické mapování lidstva, které mimo jiné vypovídá o tom, jak naši dávní předci osídlovali Zemi a kde byl vlastně tento desetitisíce let dlouhý "závod" odstartován (pomezí Etiopie a Somálska).

Vědci - s nemalým přispěním českých kolegů - chtějí zanedlouho vytáhnout další trumf. Detaily zveřejní v dohledné době jiný prestižní časopis, Nature.

Výzkum totiž odhalil, že embryonální kmenové buňky se mohou po jistém čase pobytu ve zkumavce geneticky měnit. Což může vést ke komplikacím u léčeného pacienta. Například ke vzniku nádoru.

"Pokud se podaří vytvořit v laboratořích natolik stabilní podmínky, aby se v nich kmenové buňky neměnily ani nepatrně při delším skladování, bude to další pokrok. Ať již v léčbě vážně nemocných lidí či při výrobě účinnějších léčiv s pomocí embryonálních kmenových buněk," říká Petr Dvořák.



Hlavní zprávy

Nejčtenější

V Troji se zřítila lávka přes Vltavu, zranili se čtyři lidé

Pěší lávka u Trojského zámku v Praze se zřítila do Vltavy (2. prosince 2017).

Pěší lávka u Trojského zámku v Praze se zřítila do Vltavy. Čtyři lidé byli zraněni. Na místě zasahují záchranáři a...

Dvanáctiletý chlapec se nebál říct pravdu. Zachránil tím kamarádovi život

Dvanáctiletý Jaroslav Šísl (vpravo) zachránil život o rok mladšího kamaráda...

Dvanáctiletý Jaroslav Šísl pomohl zachránit život svého o rok mladšího kamaráda Jiřího Kadlece, který si při pádu těžce...



USA nad Koreu poslaly raptory. Evakuujte Američany, zní z Washingtonu

Jižní Korea a USA zahájily masivní společné letecké cvičení.  Na snímku stroj...

Jižní Korea a USA zahájily masivní společné letecké cvičení. Manévry odsoudila jako provokaci Severní Korea, která...

Severokorejské lodě duchů připlouvají k Japonsku, jsou symbolem bídy KLDR

Jeden ze člunů, které v uplynulých týdnech připluly k pobřeží Japonska.

Kritický nedostatek potravin a zahraniční měny přispívá k tomu, že je na pobřeží Japonska vyplavováno stále více silně...

Za zřícení Trojské lávky může správce, postupoval špatně, říká soudní znalkyně

Pěší lávka u Trojského zámku v Praze se zřítila do Vltavy (2. prosince 2017).

Správce Trojské lávky mohl podle soudní znalkyně v oboru stavebnictví Miloslavy Pošvářové předejít neštěstí, kdyby...



Další z rubriky

Putin je unavený. Už by skončil, ale musí najít nástupce, míní Galeotti

Ruský prezident Vladimir Putin u hrobu neznámého vojáka u Kremlu (23. února...

Rusové se tentokrát snaží udělat prezidentské volby trochu více sexy, ale výsledek je předem jasný. Vladimir Putin by...

Nic neprovedly, ale jejich matky ano. V afghánském vězení žijí stovky dětí

S mnoha afghánskými vězeňkyněmi tráví jejich výkon trestu za mřížemi i jejich...

Jsou ve vězení, přestože nic neprovedly. Stovky afghánských dětí zůstávají se svými matkami i poté, co je soud poslal...

Chci pokřesťanštit Evropu. To je můj sen, říká nový polský premiér

Nový polský premiér Mateusz Morawiecki

Nový polský premiér Mateusz Morawiecki zaujal svým prvním interview po pověření novou funkcí i bruselský server...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!



Najdete na iDNES.cz