Oběti masakrů se podle jerevanského tisku staly svatými kolektivně, nikoli jednotlivě. Arménská apoštolská církev, jedna z nejstarších křesťanských církví na světě, svatořečením tradičně šetří. Čtvrteční kanonizace je podle agentury Armenpress první po několika stovkách let.
Arménie přijala křesťanskou víru jako státní náboženství v roce 301 jako první země světa. Církev má historicky celkem sedm set svatých, z nichž bylo dosud 63 Arménů.
Před hlavními vzpomínkovými akcemi, plánovanými na pátek, arménští politici a zahraniční hosté uctili odkaz obětí tragédie na Globálním fóru proti zločinu genocidy, které se konalo v Jerevanu.
Škromach zaujal arménská média
Místní média zaujala mimo jiné slova místopředsedy českého Senátu Zdeňka Škromacha, který na akci zastupuje Českou republiku.
„Žijeme v těžké době, kdy některé státy stále řinčí zbraněmi,“ citovala z jeho projevu agentura Arminfo. Světové společenství musí podle senátora usilovat o to, aby s vědomím historického odkazu dokázalo zabránit podobným zločinům proti lidskosti, jakým bylo vyvražďování Arménů.
Arménský prezident Serž Sargsjan na konferenci řekl, že „nejlepším lékem pro potomky viníků genocidy je neselhávající paměť“. S narážkou na oficiální stanovisko Turecka, které tezi o genocidě odmítá, Sargsjan prohlásil, že památku obětí by měli uctít jak potomci obětí, tak viníků. „Cestou k usmíření není popírání, ale vzpomínka,“ řekl prezident.
Jako genocidu uznává tragický válečný osud Arménů kromě Arménie dalších 22 zemí světa, například Německo, Itálie, Francie, Kanada nebo Rusko. Před připomínkou stého výročí hovořil o vyvražďování Arménů jako o genocidě i papež František (více zde). Česká republika oficiálně termín genocida neužívá, přestože prezident Miloš Zeman loni tento výraz při návštěvě Sargsjana v Česku použil.
