Pašinjan podle agentury Reuters získal ve 105členném zákonodárném sboru podporu 59 poslanců, 42 hlasovalo proti. Ke zvolení Pašinjan potřeboval podporu alespoň 53 zákonodárců.
Vůdce protivládních protestů v parlamentu před hlasováním podle agentury TASS mimo jiné slíbil, že jednou z priorit jeho vlády bude upevňování vztahů s Evropskou unií a snaha dosáhnout bezvízového režimu s unijními státy. Prioritou také zůstane rozvoj strategického partnerství s Ruskem. „Vojenské partnerství s Ruskem považujeme za důležitý faktor zajišťující bezpečnost,“ prohlásil Pašinjan.
Dal zároveň najevo, že chce dodat nový impulz vztahům s USA a dál rozvíjet vztahy s Čínou a Indií.
Arménie je blízkým spojencem Ruska a na jejím území jsou ruské základny. Moskva sleduje dění v této zemi s obavami, aby Arméni podobně jako občané Gruzie a Ukrajiny po masových demonstracích nezvolili vůdce, který by se odvrátil od spolupráce s Ruskem.
Po svém zvolení Pašinjan agentuře TASS řekl, že hodlá jet 14. května do Soči na zasedání Nejvyšší euroasijské ekonomické rady a setkat se tam s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ten mu již blahopřál.
Putinův mluvčí Dmitrij Peskov předtím v Moskvě řekl, že Kreml každopádně počítá v Soči s účastí Arménie jako „velmi důležitého partnera“. Zda tam pojede prezident nebo premiér, je podle něj výhradně na Jerevanu. K možnosti setkání Putina s Pašinjanem poznamenal, že při takovýchto akcích se zpravidla konají dvoustranné kontakty.
Pašinjan se už nechal slyšet, že arménskou vládu čekají vážné změny. Jména kandidátů na odvolání či jmenování ale sdělit odmítl, s výjimkou ministra obrany. „Považuji jeho výměnu za nezbytnou,“ prohlásil.
Zvolení vůdce protestního hnutí v úterý před parlamentem na jerevanském náměstí Republiky přivítal zástup zhruba desítky tisíc lidí mohutným jásotem a provoláváním „Pašinjan, Pašinjan“.
Vládní krize v Arménii vypukla v polovině dubna, kdy začaly protesty proti snaze dlouholetého prezidenta Sargsjana uchovat si moc. Sargsjan byl hlavou státu deset let a před přestupem do premiérského křesla nechal změnit ústavu, aby výkonnou moc přenesl z rukou šéfa státu na šéfa vlády. Premiérem byl zvolen 17. dubna, ale o šest dní později rezignoval.
Při první hlasování o šéfovi kabinetu před týdnem Pašinjan, který byl i tehdy jediným kandidátem, nezískal potřebný počet hlasů, protože ho nepodpořili poslanci vládnoucí Sargsjanovy Republikánské strany (více čtěte v článku Arménský opoziční vůdce Pašinjan neuspěl). Pod tlakem následujících dalších protestů ale republikáni opozičnímu předákovi pro druhou volbu hlasy slíbili.
