Pašinjan se dostal k moci letos v květnu na vlně protivládních protestů, které připravily o křeslo dřívějšího předsedu arménské vlády Serže Sargsjana. Ten do úřadu nastoupil po deseti letech v roli prezidenta poté, co změnil prezidentský systém v zemi změnit na parlamentní.
Bouřící Arménie má nového premiéra, stal se jím vůdce protestů Pašinjan |
Nynější opozice proti Pašinjanovi vedená Republikánskou stranou má v jerevanském parlamentu převahu. Tu chtěla původně využít k prosazení zákona, který by premiérovi vypsání voleb výrazně zkomplikoval.
Republikáni nakonec s výhradami Pašinjanovi a jeho plánu ustoupili, stejně jako poslanci levicové nacionalistické Arménské revoluční federace (Dašnakcuťun) a strany Vzkvétající Arménie vlivného arménského oligarchy Gagika Carukjana.
Podle arménských médií je důvodem silný tlak veřejnosti, která z velké části Pašinjana a jeho program podporuje. V nedávných komunálních volbách v metropoli Jerevanu zaznamenalo Pašinjanovo hnutí drtivé vítězství, když získalo přes 80 procent hlasů.
Plán vypsání mimořádných voleb obyvatelé hlavního města podpořili tento měsíc na několika velkých demonstracích.
Podle arménské ústavy by parlament měl o osobě nového premiéra hlasovat do sedmi dnů po Pašinjanově demisi. Budou-li dva pokusy neúspěšné, musejí být vypsány nové parlamentní volby.
Hlavní parlamentní strany už oznámily, že svého kandidáta navrhovat nebudou. Termín mimořádných parlamentních voleb Pašinjan předběžně stanovil na 10. prosince.
