Demonstranti podle očitých svědků zablokovali osobními automobily silnici vedoucí z metropole k mezinárodnímu letišti Zvartnoc. Na letišti jsou uvězněna auta, která se nemohou dostat do města. Podle agentury Reuters dav zablokoval jeden z celních postů na hranicích s Gruzií. O důvodech této akce není nic známo.
Parlamentní strany se podle arménských médií začaly připravovat na nové volby, k jejichž vypsání ve středu vyzval prezidenta Armena Sarkisjana úřadující premiér Karen Karapetjan. „Požádal jsem prezidenta, aby se poradil s politickými silami země a vypsal nové parlamentní volby,“ prohlásil Karapetjan. Situace v Arménii se podle něj dostala do slepé uličky.
Arménský prezident Armen Sarkisjan ve středu oznámil zahájení politických konzultací, jejichž cílem je vyvést zemi z krize vyvolané masovými protivládními protesty a demisí premiéra Serže Sargsjana. Ke konzultacím chce prezident pozvat představitele parlamentních i mimoparlamentních stran.
Prezident Sarkisjan vyjádřil naději, že se „společnými silami podaří najít cestu z krize v duchu vzájemného porozumění“. Demonstrace označil za „občanské hnutí, které otevírá nové možnosti pro ozdravení politického života a zvýšení autority Arménie ve světě“.
Do čela arménské vlády se Karapetjan dostal po pondělní rezignaci ministerského předsedy Serže Sargsjana. Oba jsou reprezentanty Republikánské strany, která ovládá parlament. Vůdce protestů Nikola Pašinjan je považuje za představitele zkorumpovaného režimu a jeho úřadování v čele vlády je pro něj nepřijatelné.
„Pašinjan prohlašuje, že úřadujícím premiérem se musí stát kandidát lidu, tedy on sám. Chtějí-li občané Arménie zvolit Pašinjana, nechť se stane premiérem,“ konstatoval dnes Karapetjan.
Do předčasných parlamentních voleb by podle Pašinjana neměl stát v čele vlády zástupce republikánů. „Do funkce předsedy vlády by měl být jmenován kandidát lidu, a pak by měla být jmenována prozatímní vláda. Až potom se mohou uskutečnit mimořádné parlamentní volby,“ řekl Pašinjan podle agentury Arka. Pokud vládnoucí Republikánská strana takový scénář odmítne, měli by lidé podle Pašinjana volby bojkotovat.
Sametoví revolucionáři v Arménii slaví, premiér oznámil rezignaci |
V dosavadním parlamentu, který má 105 křesel, má vládní Republikánská strana 58 míst a její spojenec, levicová nacionalistická strana Dašnakcuťun, sedm. Opoziční prozápadně orientovaná liberální aliance Cesta ven (Jelk), kterou reprezentuje vůdce protestů Nikol Pašinjan, má v parlamentu sedm poslanců. Jednatřicet mandátů má blok Carukjan, sdružený kolem mocného arménského oligarchy Gagika Carukjana. Vedení tohoto bloku se v úterý k podpoře demonstrací přihlásilo, není ale zatím jasné, zda uznává Pašinjana jako vůdce protestů.
Opozice tak má podle serveru Arka aktuálně k dispozici 40 parlamentních hlasů a do sněmovní většiny jí třináct hlasů chybí. Poslanec strany Cesta ven Edmon Marukjan dnes prohlásil, že k opozici by se mohli přihlásit někteří nespokojení poslanci z řad republikánů nebo nacionalistů.
Arménští poolitologové proto upozorňují, že demonstrace jsou spíš než projevem souhlasu s programem opozice výsledkem nespokojenosti s hospodářskou a politickou situací, do níž zemi zavedla Republikánská strana včele se Sargsjanem.
Významný vliv na arménskou vnitropolitickou scénu má kromě toho silná arménská diaspora. K arménskému etniku se ve světě hlásí kolem osmi milionů lidí, samotná Arménie má ale jen tři miliony obyvatel. Silné komunity Arménů žijí v Rusku, Francii, na Blízkém východě a na západním pobřeží USA.
