Ázerbájdžánské ministerstvo obrany oznámilo, že arménské síly ostřelovaly armádní pozice podél celé linie sporného území i ázerbájdžánské obce a mezi civilisty jsou mrtví a zranění. Podle ministerstva začala Arménie s palbou kolem 6:00 místního času.
Arménský premiér Nikol Pašinjan na Facebooku naopak informoval, že útočit začaly ázerbájdžánské vzdušné síly. Arménské ministerstvo zahraničí pak upozornilo, že ázerbájdžánská armáda bombarduje obce včetně karabašské metropole Stěpanakertu.
Arménská armáda také uvedla, že sestřelila dva ázerbájdžánské vrtulníky, několik bezpilotních letounů a zlikvidovala další ázerbájdžánskou vojenskou techniku. Ázerbájdžánská strana však tyto informace popřela. Baku také odmítá informace, že by útočilo na civilní cíle.
Ázerbájdžánské ministerstvo obrany později informovalo, že jeho síly získaly kontrolu nad šesti vesnicemi, čtyřmi v okresu Fuzuli a dvěma v okresu Džebrail, které jsou de facto pod správou Náhorního Karabachu.
„Při protiútoku ázerbájdžánské armády byla osvobozena řada okupovaných vesnic a strategických vyvýšenin,“ cituje ruská agentura TASS ministerstvo.
Informaci o ovládnutí obcí však Arménie popřela a označila ji za provokaci. Podle arménských lidskoprávních aktivistů zemřeli při ázerbájdžánském ostřelování dva lidé - žena a dítě. Baku uvádí, že bylo zabito několik ázerbájdžánských civilistů. Náhorní Karabach hlásí deset mrtvých z řad vojáků, napsala agentura Reuters, podle které však tyto údaje zatím nebylo možné ověřit.
V reakci na eskalaci napětí mezi Ázerbájdžánem a Arménií vyhlásil Náhorní Karabach stanné právo a mobilizaci všech mužů od osmnácti let, informuje TASS s odkazem na arménská média. Všeobecnou mobilizaci a stanné právo vyhlásila nedlouho poté také Arménie.
Evropská unie vyjádřila znepokojení nad situací a předseda Evropské rady Charles Michel vyzval znesvářené strany k okamžitému zahájení jednání. Potřebu dialogu a ukončení vojenských akcí zdůraznily také francouzské ministerstvo zahraničí a takzvaná minská skupina Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. K ukončení násilí na Kavkazu vyzval i papež František.
Na hranici Arménie a Ázerbájdžánu padlo už 13 lidí, Moskva žádá zdrženlivost |
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podle agentury TASS o situaci hovořil se svým arménským i ázerbájdžánským protějškem a Moskva vyzvala k příměří.
Turecká diplomacie pak uvedla, že odsuzuje arménské aktivity, stojí za Ázerbájdžánem a je mu ochotná poskytnout pomoc. „Nabídneme Ázerbájdžánu pomoc v takové formě, jakou bude sám chtít,“ vzkázalo Turecko.
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu a jeho ruský protějšek o situaci jednali telefonicky. Podle agentury TASS se shodli na nutnosti co nejrychlejšího ukončení bojů a stabilizace situace.
Mezi Arménií a Ázerbájdžánem panuje dlouhodobý spor o Náhorní Karabach - enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně etnicky arménským obyvatelstvem.
Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si vyžádala podle odhadů na 30 tisíc mrtvých a statisíce uprchlíků. V současné době se enkláva a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie, zatímco Ázerbájdžán považuje území za okupované.
