JEŠTĚ POČKEJTE. Capitol Hill byl minulý týden plný znepokojených lidí. Hrozí prý nový holocaust

JEŠTĚ POČKEJTE. Capitol Hill byl minulý týden plný znepokojených lidí. Hrozí prý nový holocaust | foto: Profimedia.cz

Armagedon se podařilo odvrátit. Alespoň prozatím

  • 230
Minulý týden se konal summit izraelského premiéra Benjamina Netanjahua s americkým prezidentem Barackem Obamou ve Washingtonu. Premiér přivezl prezidentovi výtisk knih Ester, která připomíná první pokus o vyhlazení Židů Peršany. Apokalyptické očekávání však zatím dostalo odklad, píše britský nedělník Sunday Times.

Při předávání knížky Obamovi Netanjahu prohodil: „Už tehdy nás chtěli zničit.“ Izraelský premiér podle komentátora Andrewa Sullivana žije v černobílém světě. Je upřímně přesvědčen, že židovskému národu hrozí od Íránců druhý holocaust, a že je třeba podniknout preventivní úder, bez ohledu na jeho nepředvídatelné důsledky. Netanjahu přisuzuje íránskému režimu čistě „hitlerovské“ záměry. Teherán chce jadernou bombu, aby ji použil proti Izraeli.

ESTER. Perská královny židovského původu, která zastavila pogrom.

A i když íránští experti nukleární zbraň zatím možná nedovedou vyrobit, tento stav se rychle změní. Existují sice jiné státy - například Japonsko - které podnikly potřebný výzkum, dosáhly jaderné kapacity, ale bombu nesestrojily. Netanjahu ale nepochybuje, že Írán touto cestou nepůjde. Agresivní rétorika íránského režimu je pro něj dostatečný důkaz, že se Írán dříve nebo později pokusí vymazat „sionistický útvar“ z povrchu země. Izraelskému premiérovi je třeba přiznat, že výroky prezidenta Ahmadínežáda opravdu připomínají nejstrašnější hrůzy holocaustu. Není divu, že se Izrael jaderného Íránu bojí.

Že by se Írán nebál odvety?

O něco méně pochopitelná je představa, že by Teherán první nevyzkoušenou a nepříliš silnou jadernou bombu svrhl na Izrael, když mu hrozí, že by opačným směrem okamžitě přiletělo dvě stě jaderných hlavic. Tato racionální úvaha, kterou stratégové označují jako doktrínu „jistoty vzájemné destrukce“, přiměla amerického generála Martina Dempseye, aby v Kongresu označil úvahy o preventivním úderu Izraelců za předčasné. „Íránské vedení je radikální a revoluční, ale není šílené,“ řekl šéf sboru náčelníků amerického generálního štábu.

Analytici upozorňují, že Írán dlouhodobě realizuje v zahraniční politice sobecké a pragmatické cíle. „Nechat si zničit všechna velká města k nim rozhodně nepatří,“ míní britský komentátor. Američtí republikáni ovšem uvažují spíše jako Netanjahu. Například Rick Santorum, který právě usiluje v primárkách o nominaci, považuje íránský režim za šílenou teokracii a Íráncům podsouvá víru, že posmrtný život je lepší než pozemský, takže zemřít vlastně není problém.

Celá země jako sebevražedný atentátník

V této logice se celá země jeví jako sebevražedný atentátník usilující o zkázu Izraele. A tomu je třeba zabránit. Je pochopitelné, že Barack Obama se do podobného dobrodružství pouštět nechce. A tak dělá vše proto, aby Írán bombu nezískal. Pokračuje v tradici ostentativního mlčení o izraelském jaderném potenciálu a nabídky k jednání končívá větou, že „všechny možnosti zůstávají otevřené“. V diplomatickém jazyce to znamená, že s úderem reálně počítá. Krátce před izraelsko-americkým summitem také prohlásil, že „neblufuje“. Použití síly myslí vážně.

ZHOUBCE? Mnozí Izraelci i Američané věří, že íránský prezident Ahmadínežád začne jadernou válku.

Tímto postojem chce také zabránit Izraelcům v jednostranné akci. Na své straně má většinu izraelského veřejného mínění. Nálet na íránské jaderné továrny totiž schvaluje pouze pětina obyvatel židovského státu. Také izraelští vojenští plánovači přiznávají, že úder by vyžadoval nasazení pozemních sil. A do takové akce by se chtělo jen málokomu.

Odklad apokalypsy na neurčito

Hrozba, že Izrael v dohledné době udeří, je po setkání nad biblickou knihou Ester o něco menší. Obama si uvolnil ruce pro předvolební kampaň a nechal si otevřené dveře k vojenskému zásahu, až bude po druhé prezidentem.

Nové kolo jednání s Íránem rozhodne. Obama může obratně využít apokalyptického postoje Izraelců i amerických republikánů a sám sebe prezentovat jako nejlepší diplomatickou alternativu k odvrácení války.

IRÁK. Skončí to invazí také v Íránu?

Přistoupí na to Íránci? Ekonomické a finanční sankce Západu proti teheránskému režimu jsou brutální a hrozba invaze zřejmě největší od islámské revoluce. Teherán má všechny důvody vycouvat, dostane-li jen trochu přijatelnou nabídku na zachování tváře.

Pokud však Íránci jednat nebudou, můžeme se stát svědky varianty právě tak děsivé jako paradoxní; dojde-li k další americké invazi na Blízký východ, vedl by ji prezident, kterého vyneslo do úřadu právě to, že odmítal tu předchozí.

Překlad: Rostislav Matulík


Video