Online metoda výcviku se má do budoucna stát běžnou součásti přípravy vojáků a vojákyň Aktivní zálohy.
Pilotním projektem e-learningu nyní projde asi tisícovka záložáků, kteří kvůli omezením souvisejícím s pandemií covid-19 přišli o plánovaná cvičení v září a říjnu.
Armáda připravuje pro záložáky e-learningové kurzy
Prostřednictvím specializovaného armádního portálu získají přístup k výukovým materiálům, dokumentům a videím z celé řady oblastí, které by měli znát.
Od informací o zbraních a technice, přes topografickou nebo taktickou přípravu, týmovou komunikaci či základy kyberbezpečnosti až po brannou legislativu a mezinárodní humanitární právo. Na závěr e-learningového kurzu je pak čeká test, který se bude započítávat do jejich výročního hodnocení.
Aktivní zálohaAktivní záloha má v současnosti 3 308 mužů a žen u 60 vojenských útvarů a zařízení. Jednotky zálohy jsou jak při krajských vojenských velitelstvích, tak u útvarů pozemních, vzdušných, speciálních a nyní i kybernetických sil. Zajímavostí je, že za poslední čtyři roky přešlo celkem 198 původně záložáků k profesionální armádě (letos zatím 73). Současný systém Aktivní zálohy začal vznikat v roce 1999, kdy tehdejší náčelník generálního štábu Jiří Šedivý povolal záložáky na první dobrovolná vojenská cvičení. Z účastníků dobrovolných cvičení postupně vznikala jádra útvarů Aktivní zálohy. Ty začaly být soustavně budovány až od roku 2002. V jednotlivých krajích vznikly v roce 2004 krajské pěší roty, které jsou určeny zejména k pomáhání při živelných pohromách a ochraně objektů důležitých pro obranu státu v rizikových situacích. Kromě toho jsou postupně zakládány specializované útvary aktivní zálohy jako tanková rota, ženijní rota či útvar speciálních sil. Základní informace o požadavcích, odkazy na všechny jednotky Aktivní zálohy lze najít na oficiálních stránkách. Zájemce může přijít na některé z rekrutačních středisek AČR, které je v každém krajském městě nebo vyplnit on-line žádost |
Pro armádu je to ideální možnost, jak záložáky zdokonalit v teorii. „Během praktického cvičení v terénu není na teorii příliš mnoho času,“ připustil Ludvík Cimburek, poradce náčelníka generálního štábu pro Aktivní zálohu. Online výcvik tak podle něj výborně poslouží i v budoucnu pro samostudium.
Armáda kvůli šíření koronaviru preventivně omezila v září výcvik profesionálů i vojáků Aktivní zálohy. U záložáků chtěla zamezit případnému šíření nákazy uvnitř armády i v rodinách a také v civilních firmách, kde pracují.
Od listopadu chce armáda výcvik Aktivní zálohy opět obnovit. Vše bude i nadále probíhat za přísných hygienických opatření, která jsou v armádě daleko přísnější než v civilní sféře.
„Vyhlášení současného nouzového stavu nemá žádný negativní vliv na výcvik, který se nemůže zastavit,“ uvedl náčelník generálního štábu Aleš Opata. Zdůraznil, že pro Českou republiku je zásadní především obranyschopnost země, jíž je Aktivní záloha nedílnou součástí.
Při zhoršující se epidemiologické situaci by o operačním nasazení Aktivní zálohy rozhodovalo velení armády. Proto je podle Opaty nutné, aby při případném dalším zhoršení situace byla armáda na tento scénář připravena a záložáky mohla povolat. On-line výcvik proto považuje za jeden z aspektů, jak udržovat jejich schopnosti.
„Jde o pilotní projekt, nebude to dokonalé, ale s problémy si umíme poradit. I naše armáda jde s dobou, která si to žádá,“ konstatoval Miloslav Lafek, zástupce ředitele sekce plánování sil.
Někteří vojáci Aktivní zálohy už mají s online formou výcviku zkušenosti. Například kapitán Jiří Purm v současnosti absolvuje e-learningový kurz v Kanadě. „Je to pro mě nejen zajímavá zkušenost, ale zároveň mi přejde do krve i potřebná teorie,“ potvrdil. Příprava podle jeho slov zabere spoustu času, ale znalosti považuje za nutné.
