USA zaznamenaly i rekordní počet sebevražd vojáků v aktivní službě. Bylo jich 164 oproti 159 o rok dříve, jak informoval list The New York Times.
Nárůst počtu sebevražd v americké armádě se dlouhodobě přičítá hlavně stresu z opakovaných nasazení ve válkách v Iráku a Afghánistánu. Podle armádních činitelů ale na nepříznivou statistiku mají vliv i další faktory, například alkohol či snížení náročnosti kritérií pro vstup do ozbrojených sil v posledních letech.
Čtyři tisíce terapeutůPodle starších informací má americká armáda k dispozici kolem 4 000 terapeutů a psychiatrů, kteří řeší psychické potíže vojáků. Organizace zastupující veterány nicméně kritizují skutečnost, že se v armádě pořád spoléhá hlavně na léky. Po nasazení v boji také vojáci musejí většinou péči vyhledávat sami, místo toho, aby velitelé aktivně označovali lidi, kteří mají nebo by mohli mít psychické problémy. |
Do americké armády se tak dostávají více rizikoví lidé. Zhruba 60 procent sebevražd se tak stane během první služby vojáka v armádě.
Sebevražednost v armádě je vyšší než v běžné populaci. V roce 2011 činila kolem 24 úmrtí vlastní rukou na 100 000 lidí proti 18 na 100 000 obyvatel Spojených států.
Nová kasárna a více soukromí
Za přibývajícím počtem násilných sexuálních trestných činů vidí armádní činitelé rovněž alkohol a také nová kasárna, ve kterých mají vojáci větší soukromí.
Ve více než polovině případů se oběťmi takových útoků staly mladé vojačky ve věku 18 až 21 let.
"Je to nepřijatelné. Pro něco takového máme nulovou toleranci," uvedl generál Peter Chiarelli ze štábu americké armády.
V případě sebevražd uvedl, že i přes nárůst se jejich počet v posledních letech více méně ustálil. Podle něj jde o důsledek zvýšeného armádního úsilí, jak podobným událostem zabránit. "Musíte si položit otázku, jak vysoké by toto číslo bylo, kdybychom tomuto problému nevěnovali takovou pozornost, jakou jsme mu věnovali," řekl.
