A tak si vojáci vytkli velkorysý cíl: letos chtějí získat 1 150 profesionálů a 340 studentů do vojenských škol. Jenže se to nedaří. Přijímacími testy zatím prošlo jen 243 lidí a dalších 66 je připraveno k říjnovému nástupu. Alarmující čísla přiznává armáda jen s rozpaky.
Pokud se podle bývalého šéfa generálního štábu Jiřího Šedivého nepodaří v nejbližší době nepříznivý vývoj zvrátit, armádu čekají citelné potíže s doplňováním bojových jednotek a časem i s nízkou kvalitou vojáků. "Začne se vybírat i z těch, kteří dnes výběrem neprojdou," říká.
Hlavním "viníkem" snižujícího se zájmu o práci v armádě je prosperující ekonomika. Jestliže totiž ještě nedávno vojsko nabízelo vyšší platy s desetitisícovým příspěvkem na bydlení, dnes mu civilní firmy zdatně konkurují.
A to i proto, že platy v armádě několik let nerostou. "Konkurence na trhu práce v oborech, o které máme zájem, roste," přiznává Jan Pejšek z ministerstva obrany.
Jenom svaly nestačí
Příčina potíží v náboru nových vojáků má i zcela prozaický důvod: 41 procent uchazečů neuspěje v konkurzu kvůli špatnému zdraví. Byť se do armády hlásí i kulturisté. Ti jsou vždy v šoku, když se dozvědí: nemáte v pořádku krev a v normě nejsou ani vaše jaterní testy. Mohou za to podpůrné prostředky na růst svalů.
"Přes deset procent uchazečů pak vyřadí prověrka z fyzické kondice, a to už nám zbývá polovina z těch, kteří se přihlásili," vypočítává Pejšek. Z kritérií výběru zatím nicméně armáda slevit nehodlá.
Chybějí řidiči, spojaři i střelci
Šedivý zmiňuje další důvod, proč vojsko začíná mít nouzi o lidi: permanentní reorganizace a také již zákonité snižování rozpočtu.
Jinými slovy – nepromyšlené rušení útvarů, jejich časté stěhování, aby se navíc některé z nich vrátily po letech do původních posádek.
Vojsko proto přišlo už o stovky prvotřídních specialistů, jejichž výcvik přišel na desítky milionů korun. I oni teď citelně chybí. Momentálně se armádě nedostává hlavně řidičů nákladních automobilů, kuchařů, strojníků, spojařů či střelců. Jsou to profese, bez kterých se armáda neobejde.
Půjde-li to podle odborníků takto dál, brzy nebude mít v případě konfliktu zemi kdo bránit. Anebo bude mít Česko problémy s obsazováním zahraničních misí, při nichž vojáci bojují proti teroristům.
Průměrný nástupní plat řidiče či střelce je přitom 15 000 korun, přičemž dalších 10 000 činí příspěvek na bydlení.
Při půlroční službě v neklidném Kosovu vzrostou tyto částky v průměru o dalších 2 600 dolarů. Vláda zároveň zvažuje, že od května zvýší platy vojáků v riskantních akcích zhruba o dvojnásobek.
. Co vojsko chystá?Přílivu schopných lidí do armády by mělo od října pomoci – zřídí Informační centrum v Praze na Vítězném náměstí. Pokud se osvědčí, následovat by ho mělo Brno a Olomouc. – lidem tam budou k dispozici zevrubné informace o kritériích služby v armádě, platech, ale i perspektivě. – plánují se i on-line telemosty s veliteli jednotek, jež jsou nasazeny v těch nejriskantnějších misích. – počítá se i s přednáškami a besedami s hrdiny protinacistického odboje či vojáky z nynějších akcí vojska v zahraničí. |
