Letos padli v Afghánistánu čtyři čeští vojáci. Prezident Miloš Zeman na shromáždění vojenských velitelů znovu odmítl, že by se česká armáda ze zahraniční mise stáhla. Po tom kupříkladu volal bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). „Armáda má nejen v Afghánistánu zůstat, ale budu podporovat i její případné navýšení,“ uvedl prezident republiky v projevu zástupcům armády.
Podle Zemana je přítomnost vojáků na zahraniční misi jediným způsobem, jak Česko dokáže bojovat proti islámskému terorismu a snížit tak riziko možného útoku v tuzemsku. „Kdybychom podlehli iluzi, že afghánská armáda je bojeschopná, dopustíme se hrubé chyby. Afghánská armáda není bojeschopná,“ řekl Zeman. Přestože čeští vojáci cvičí speciální jednotky tamní armády, bude to podle prezidenta ještě dlouhý proces.
Zeman odmítl tvrzení, že působení v Afghánistánu nemá mandát Rady bezpečnosti OSN, podle něj rada alianční misi jednomyslně schválila v roce 2014. Zdůraznil také, že cílem operace není přinést do Afghánistánu demokracii, ale bojovat proti terorismu.
Zeman varoval před stažením z Afghánistánu, protože tamní armáda podle něj není připravená chránit zemi. Nepřipravenost afghánské armády podle něj dokládá skutečnost, že hnutí Tálibán dokázalo dobýt několik velkých měst, která se dostala zpět pod kontrolu afghánské vlády jen díky protiútoku aliančních jednotek.
„Zanechme iluzí, že když odejdeme z Afghánistánu, někdo nás nahradí. Jsme odsouzeni k tomu, zůstat tam v zájmu naší civilizace, chcete-li euroamerické civilizace. Civilizace, která není založena na náboženské nenávisti. Civilizace, která se nesnaží vraždit nevěřící a civilní obyvatelstvo. A proto jsme v Afghánistánu. Jsme tam v zájmu našeho národa, protože i naši zemi může kdykoli postihnout teroristický útok, a minimalizace tohoto rizika znamená posilování naší přítomnosti v Afghánistánu společně s třiceti osmi dalšími našimi spojenci,“ řekl prezident.
Projev prezidenta republiky při velitelském shromáždění náčelníka Generálního štábu AČR: Uvědomme si, prosím, že zde máme co do činění s náboženskou nenávistí, ať se nám to líbí nebo ne. Celý projev zde: https://t.co/uuflRWSIYh
Čeští vojáci podle Zemana přispívají k omezení teroristické hrozby v Evropě, což je nejsilnější argument pro to, aby v Afghánistánu zůstali, přestože letos v zemi padli čtyři z nich. „Ústup z Afghánistánu by naopak byl nejenom zbabělostí, nejenom popřením našeho národního zájmu, ale také zbytečnou, zmarněnou obětí našich vojáků,“ řekl prezident.
Za pokračování mise v Afghánistánu se postavil i ministr obrany Lubomír Metnar (ANO). „Nedávné útoky, které stály životy našich vojáků v Afghánistánu, jsou tragické, nijak ale nenahlodávají naše odhodlání v zahraničních misích pokračovat,“ řekl.
Metnar také nechtěl předjímat, zda by se mohl mandát pro operaci v Afghánistánu změnit z asistenční na bojovou misi, jak tento měsíc nadnesl premiér Babiš. Podle něj v příštím roce začne odborná diskuse o budoucnosti operace.
„Mezinárodní bezpečnostní situace se vyvíjí, je třeba na to adekvátně reagovat,“ řekl ministr obrany. Upozornil ale, že mandát, který pro vyslání českých vojáků schválil Parlament, platí do roku 2020.
Premiér Andrej Babiš řekl, že je nepřijatelné, aby z úst bývalých vysokých představitelů ČR zaznívaly poraženecké výroky. Narážel tak na vyjádření někdejšího ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD), který se vyslovil pro ukončení mise v Afghánistánu.
Podle Babiše Češi z boje neutíkají a své spojence neopouští. To ale podle něj neznamená, aby se o misi, ve které se bezpečnostní situace podstatně zhoršila, nediskutovalo na alianční úrovni.
Babiš řekl, že pokud si má ČR udržet vysokou míru své bezpečnosti, musí být aktivní. Zmínil zvyšování účasti českých vojáků na vojenských zahraničních misích.
Vedle zahraničních misí se na shromáždění řešila i modernizace armády, která bla v minulosti podfinancovaná. To je nyní podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) a náčelníka generálního štábu Aleše Opaty nutné změnit. „Pokud má armáda chránit naší vlast, musíme začít urychlenou modernizaci. Měli bychom držet krok s našimi spojenci,“ řekl v úvodu velitelského setkání na ministerstvu obrany Opata. Rozsah hrozeb se totiž neustále zvyšuje.
Podle generála je prioritou modernizace pozemního vojska. Vedle tanků a ozbrojených vozidel má jít také o robotické systémy a průzkumné či útoční bezpilotní prostředky. „Máme v plánu využívat i umělou inteligenci,“ dodal Opata. V příštím roce počítá ministr obrany Metnar s tím, že uzavře stát smlouvu na nákup 210 pásových bojových vozidel a nakoupí i vrtulníky.
„Hrubý propočet výše investic do armády je 100 miliard korun,“ popsal Metnar částku, kterou by měl stát v následujících letech ideálně investovat do armády. V současnosti podle něj panuje shoda napříč politickými stranami na tom, aby se výdaje na obranu zvyšovaly. V letošním roce byly uzavřeny dohody na nákup vojenské techniky a materiálu za více než 14,5 miliardy korun.
Hlavním cílem armády je také pořídit vybavení vojáků, jako jsou neprůstřelné vesty, helmy, osobní výzbroj či ruční zbraně. Ideálně by se k tomuto problému nemělo podle šéfa generální štábu vedení armády vracet po roce 2020. Armáda nyní také buduje nový výsadkový pluk a staví se zabezpečovací prapor.
Vedle pozemního vojska se chce Opata zaměřit také na působení armády v kybernetickém prostoru a informačním prostředí. „Musíme zvyšovat odolnost proti dezinformacím a klamání nepřítele, dovedně využívat informace jako nástroj nebo jako zbraň při vedení bojové činnosti,“ uvedl Opata. Proto by mělo vzniknout velitelství kybernetických a informačních operací.
V následujících letech se chce armáda také zaměřit na přilákání nových lidí do svých řad. „Už nikdy nebudeme tak početnou armádu jako v začátcích 90. let,“ sdělil Opata. Pomoci k přilákání nových lidí má dobré jméno armády v očích veřejnosti a zacílení armády na mladší lidi. Využít k tomu chce také sociální sítě.
