"Všechno to nyní přeoráváme a přepočítáváme, co si vlastně budeme moci v příštím roce se seškrtaným rozpočtem dovolit," říká jeden z reformátorů armády, náměstek ministra obrany Jan Váňa. Kvůli škrtům rezignoval minulý týden ministr obrany Jaroslav Tvrdík.
Povinná vojna bude pokračovat
Před vojskem, které bude v příštím roce chudší o osm miliard, stojí nyní dvě varianty rozvoje: buď se specializuje jen na některé typy jednotek, nebo dá přednost univerzálnosti. Specializace například znamená mít jen chemiky, zdravotníky, protiteroristické síly, výsadkáře a v omezené míře i letectvo.
Dosavadní univerzálnost (tedy i tanky, dělostřelectvo či protiletadlové rakety) si asi nebude moci armáda kvůli nedostatku peněz dovolit. Pokud ano, půjde o velmi malé vojsko, které jen těžko v něčem vynikne natolik, aby své jednotky mohlo nabídnout spojencům z NATO.
Armáda půjde podle Váni cestou, kterou jí určí politici. Náměstek nicméně neskrývá, že on osobně považuje za lepší, aby se armáda zaměřila jen na některé jednotky, a to tak, jak se k tomu Česko zavázalo na loňském summitu NATO.
Armáda na půjčku?
Vojáky, které by Česko nemělo, protože by se zaměřilo jen na rozvoj některých jednotek, by mu v případě hrozící války "půjčilo" NATO oplátkou za špičkové chemiky či polní nemocnici. Značnou závislost na aliančních tankových, dělostřeleckých či jiných těžkých jednotkách považuje Váňa za největší slabinu této "specializační" varianty.
Váňův blízký spolupracovník Jaroslav Škopek je poněkud opatrnější: "Je to správný směr, ale vykročili bychom jím poněkud předčasně. Státy aliance nejsou dosud na tuto míru vzájemné podpory, kdy se jejich jednotky vzájemně doplňují, ještě připraveny. Předběhli bychom dobu."
Škopek proto dává přednost "vybalancované" armádě, která si ponechá dělostřelectvo a tanky, byť ve značně zredukované podobě. Tuto variantu preferuje i náčelník generálního štábu Pavel Štefka: "Chtěli jsme vyváženou armádu s rozumnou specializací a já bych nechtěl nevyváženou armádu s nerozumnou specializací."
I bez tanků lze žít
Bývalý tankista a nynější velitel pozemního vojska Josef Sedlák připouští, že armáda může být bez tanků. Tento "řez" se i podle něho neobejde bez pochopení a výpomoci spojenců.
"Začíná se ale teprve počítat, co si budeme moci vůbec dovolit. Možná se upustí od stěhování jednotek do velkých posádek a pak zbudou peníze i na byť jediný tankový prapor," přemítá Sedlák.
