Čtvrtstoletí změnilo armádu k nepoznání. Jaká byla před listopadem 1989?

  7:40
Dvousettisícová síla uzavřená před veřejností. Ovládaná z Moskvy, plná politických hesel, povinná pro všechny mladíky a na šachovnici sovětských stratégů připravená k obětování v globální válce se Západem. Tak před čtvrtstoletím vypadala česká, respektive československá lidová armáda.
Československá lidová armáda

Československá lidová armáda | foto: VHÚ

Od přelomového listopadu 1989 se už změnila od základů.

Pokud se podíváme na armádu před rokem 1989 a nyní, je to jako srovnávat dva zcela odlišné světy. Jistě, novodobou českou armádu trápí řada problémů a skandálů. Na druhou stranu si ale vydobyla pevné místo mezi spojenci, kteří ji už dávno nepovažují jen za jakýsi obtížný přívěšek kdesi uprostřed Evropy.

„Především armáda fungovala v úplně jiném prostředí. Stejně jako celá společnost byla řízena stranickou ideologií,“ uvedl bezpečnostní expert Jiří Šedivý. Jako voják sloužil už v předlistopadové lidové armádě. V té novodobé byl na sklonku devadesátých let náčelníkem generálního štábu.

A hlavně, stejně jako celá země získala i armáda jistou „svobodu a autonomii“, když po dlouhých desetiletých musela jen tupě zapadat do plánů vyšší moci kdesi daleko na východě. Základních a principiálních rozdílů mezi tehdejší a dnešní armádou lze najít hned pět.

Reproduce odtajněného materiálu o plánovaném počtu vojáků v letech 1980 až 1982

Nulová autonomie

Tím nejzásadnějším znakem předlistopadových československých ozbrojených sil byla absolutní podřízenost sovětské generalitě. V obranných a bezpečnostních záležitostech Československo nemělo prakticky žádnou autonomii. O všem rozhodovali, nebo raději „vše doporučovali“ stratégové z Moskvy.

Varšavský pakt

Znak Varšavské smlouvy. Uspořádání vlajek států je podle azbuky, takže Československo je až na posledním místě

Vojenský pakt evropských zemí takzvaného východního bloku v letech 1955 až 1991. Vznikl na základě Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci podepsané 14. května 1955 Albánií (do roku 1968), Bulharskem, Československem, Maďarskem, Německou demokratickou republikou, Polskem, Rumunskem a SSSR ve Varšavě. Formálně byl reakcí na zřízení takzvané Západoevropské unie a Pařížské dohody umožňující vstup Německé spolkové republiky do NATO. Albánie se přestala angažovat v rámvi Varšavské smlouvy v roce 1962 a 13. září 1968 pak na protest proti intervenci armád pěti členských zemí do Československa smlouvu vypověděla. Intervence se nezúčastnilo také Rumunsko. Po rozpadu Sovětského svazu byla 25. února 1991 Varšavská smlouva úplně rozpuštěna.

Jakékoli snahy o vlastní obrannou politiku byly vnímány jako kacířství a vždy okamžitě likvidovány. Příkladem může být iniciativa z roku 1968, kdy na vojenské politické akademii sestavili memorandum, které požadovalo, aby Československo mělo vlastní obrannou doktrínu s tím, že v národním zájmu není bojovat, ale řešit konflikty v Evropě jednáním.

„Lidé, kteří memorandum podepsali nebo sestavili, byli všichni propuštěni a vojenskou politickou akademii hned na začátku normalizace rozpustili,“ konstatoval Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu.

Obří síla

Asi nejviditelnějším rozdílem mezi armádou minulosti a tou dnešní je velikost. Československá lidová armáda představovala obrovskou masu cvičenou na „ofenzivní obranu světového tábora socialismu“.

V lednu 1989 čítala takřka 200 tisíc vojáků. Dalších až 70 tisíc lidí pracovalo v armádě nebo pro armádu jako civilisté. Jen pro představu, tak početné ozbrojené síly mají v dnešní době třeba Británie, Francie nebo Německo. Dnes v české armádě slouží 21 tisíc vojáků a 7 500 civilistů.

Je nutné ale poznamenat, že tři čtvrtiny tehdejší Československé lidové armády tvořili odvedenci v rámci povinné základní vojenské služby. Dva roky na vojně, kde z chlapce vychovají chlapa, říkalo se. Na vojnu musel dříve prakticky každý mladík a služba v armádě tak prakticky ovlivňovala životy každé rodiny.

Proto bylo nejprve zkracování povinné vojenské základní služby a nakonec i její zrušení ve vývoji československé a později české armády důležitým milníkem.

Údaje o tom, kolik branců narukovalo v roce 1989, chybí. O pět let později muselo do služby asi 45 tisíc mladíků. O dalších pět let později něco přes 30 tisíc a v roce 2004 už pouze 1 600 a ti byli poslední. Od té doby se armáda i přes problémy s naplněním tabulkových stavů spoléhá už jen na profesionály.

Žádná suverenita

„Se Sovětským svazem na věčné časy“, „Věrné a nerozlučné přátelství“ nebo „Síla vojína je v komunistickém přesvědčení“. Tak vypadala některá hesla, která tehdy zdobila vojenská kasárna.

A zdálo se, že tomu tak opravdu navždy bude. Nejen že po Pražském jaru v roce 1968 sovětská vojska „natrvalo“ zahnízdila v desítkách měst, ale československá armáda a potažmo celá země také ztratila svou suverenitu a právo o čemkoliv ohledně obrany a bezpečnosti vůbec rozhodovat. „Veškeré obranné plánování bylo jen odvozením od plánů sovětského velení,“ konstatoval Šedivý.

Československá lidová armáda

Sověti rozhodovali o všem. „Všechny základní parametry, kolik bude divizí, v jakém stavu, jak vyzbrojené,“ připomněl historik Tomek.

Zatímco dnes v rámci NATO rozhodují politici a vojáci všeobecným konsenzem, tedy že s návrhem musí souhlasit všech 28 členských zemí, jednotlivé státy si sami určují své bezpečnostní priority a v některých se s dalšími setkávají a v jiných ne, Varšavskou smlouvu pevně třímali v rukou sovětští generálové. Jakákoliv námitka proti jejich plánům a „doporučením“ byla zcela nepředstavitelná.

Varšavská smlouva měla svého vrchního velitele. Tím byl vždy sovětský generál. Šlo o čistě vojenskou organizaci, žádný tajemník jako u NATO, žádný civilista. „O zapojení příslušníků ČSLA lze říci, že to fakticky byli jen styční důstojníci, předávali informace z naší armády do Varšavské smlouvy a zpět. Nějaký podíl na rozhodování neměli a faktický stav byl ten, že velitel ozbrojených sil Varšavské smlouvy byl podřízen ministru obrany Sovětského svazu,“ vysvětlil Tomek.

Civilní (ne)kontrola

Diametrálně se lidová armáda lišila od té novodobé a také prvorepublikové v možnosti civilní kontroly. Zatímco dnes stojí v čele ministerstva obrany civilisté a vojáci řídí generální štáb, za komunistických vlád byl ministrem obrany vždy generál v aktivní službě.

Jeho prvním náměstkem, tedy dnes v čistě civilní či politické funkci, pak zpravidla náčelník generálního štábu. Armáda byla před světem neprodyšně uzavřena za zdmi kasáren.

„Byla to čistě vojenská organizace. Nějaká civilní kontrola armády tak neexistovala,“ podotkl historik Tomek. Jak dodal, faktickým mocenským centrem bylo předsednictvo Ústředního výboru KSČ. I to však dostávalo o armádě jen formální zprávy: že se nakoupila technika, jaký byl výcvikový rok, že se úkoly plní a že morálně-politický stav je výborný. Přesný obraz a stav ozbrojených sil tak znali možná jen generálské špičky a pochopitelně Sověti.

Československá lidová armáda

Politická armáda

A je tu ještě jedna zásadní odlišnost. Lidová armáda byla prakticky politickým nástrojem někdejší komunistické strany a také výbornou členskou a voličskou základnou. Za první republiky nesměli být vojáci členy politických stran a dokonce neměli ani volební právo. Komunistům se však podařilo armádu fakticky zpolitizovat.

Výdaje na obranu

Do roku 1989 dosahovaly výdaje na obranu zhruba 6 procent HDP (tehdy označováno jako ND - národní důchod). Konkrétně v roce 1989 to bylo 6,25 procenta. (V roce 2014 to bylo 1 procento). Výdaje na obranu tak tvořily až 15 procent výdajů státního rozpočtu. (V roce 2014 je to 3,5 procenta).

Nejen že vojáci dostali práva volit a být volen, ale mohli a nakonec především u vyšších velitelských funkcí dokonce museli být členy strany. Vojáků z povolání byly v KSČ asi tři čtvrtiny.

V armádě tak paralelně vznikal politický aparát. Osvětoví důstojníci, hlavní politická správa v armádě, zástupci pro věci politické u velitelů. „Byli to komunističtí političtí pracovníci a všechno bylo podřízeno KSČ, která představovala jediný povolený názor,“ konstatoval historik Tomek a připomněl, že komunistická strana tak získala stejně jako v civilní společnosti neotřesitelný vliv na obsazování lidí do vedoucích funkcí.

V novodobé české armádě opět platí, že voják nemůže být členem politické strany. Volební právo mu však zůstalo.

Autoři:
  • Nejčtenější

V Baltimoru obří loď zbořila dálniční most. Selhal motor, kolos byl neovladatelný

26. března 2024  8:17,  aktualizováno  27.3 1:10

Aktualizujeme V Baltimoru na východním pobřeží Spojených států se v pondělí zřítil čtyřproudový silniční most, do...

Střelba, výbuchy a požár. Ozbrojenci zabili na okraji Moskvy přes 62 lidí

22. března 2024  18:41,  aktualizováno  23.3

Přímý přenos Nejméně 62 mrtvých, včetně dětí, a 146 zraněných si vyžádal ozbrojený útok v koncertním centru na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

K útoku u Moskvy se hlásí Islámský stát, teroristé prchli v bílém renaultu

22. března 2024  22:04,  aktualizováno  23.3 7:01

K zodpovědnosti za útok v Krasnogorsku u Moskvy se na ruské sociální síti Telegram přihlásila...

ANALÝZA: Čtyři Tádžici svlékli Putina do naha. Ten musí něco udělat

25. března 2024

Premium Sotva týden poté, co si Putin zajistil páté prezidentské období, masakr v Moskvě rozbil moderní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

„Ukrajinci to nebyli.“ Islámský stát ukázal video z masakru u Moskvy

24. března 2024  14:47,  aktualizováno  17:17

Islámský stát (IS) prostřednictvím zpravodajské agentury Al-Amaq zveřejnil video z pátečního útoku...

Rusko drony ničilo ukrajinskou energetiku, Kyjev kontroval napadením Belgorodu

29. března 2024  8:40,  aktualizováno  15:10

Sledujeme online Rusko v noci na pátek podniklo další rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu, která hlásí poškození...

Kalifornská policie sdílela fotky podezřelých s hlavou z lega, firmě to vadí

29. března 2024  15:04

Policejní oddělení kalifornského města Murrieta začalo na sociálních platformách sdílet fotky, na...

Ukrajina bude mobilizovat méně vojáků, než se očekávalo, uvedl velitel Syrskyj

29. března 2024  14:08

Sledujeme online Ukrajinská armáda bude muset pro obranu před ruskou invazí mobilizovat méně vojáků, než se původně...

V Tádžikistánu zadrželi devět lidí v souvislosti s teroristickým útokem v Moskvě

29. března 2024  13:32

Tádžické bezpečnostní složky tento týden zadržely devět lidí, kteří podle nich mají vazby na...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...