Také devětatřicetiletá Brokešová považuje jednání armády, která bude od příštího roku čistě profesionální, za diskriminaci. Na případ jako první upozornil středeční Večerník Praha.
Ještě jako voják v základní službě sloužil Jaroslav Brokeš bez jakýchkoliv potíží u protiletadlového vojska.
Nyní se už jako žena domnívá, že je i nadále kvalifikovaná, aby mohla u raket pracovat. "Chci se nějak realizovat a k armádě jsem tíhla už od malička," říká.
Opačného názoru je ovšem náčelník generálního štábu Pavel Štefka: "Naše předpisy to zatím neumožňují. Soudím tedy, že k tomu existují dost dobré důvody."
Armádní předpisy vycházejí podle Jany Růžičkové z generálního štábu z norem Světové zdravotnické organizace, která transsexualitu považuje za poruchu sexuální identity a ta je s profesionální službou v české armádě podle jejich předpisů neslučitelná.
Rovněž Vladimír Koreň z posudkové komise Ústřední vojenské nemocnice v Praze označuje transsexulalitu za diagnózu, kvůli níž není možné Jaroslavu Brokešovou přijmout za profesionálního vojáka.
Odborníci ale tvrdí, že se tím armáda dopouští hrubé diskriminace. Nebo má špatné posudkové lékaře. "Transsexualita je skutečně poruchou sexuální identity. Ve chvíli, kdy se paní Brokešová podrobila operaci, která ji přeměnila v ženu, tato diagnóza ale padá," vysvětlil deníku VP sexuolog Petr Weis.
Postup armády se nelíbil ani ministru obrany Karlu Kühnlovi. Podle jeho slov je rozhodnutí posudkové komise špatné.
"Já si myslím, že to správné není, dokonce to správné není, ani kdyby to bylo v souladu s nějakou vyhláškou," řekl televizi Prima.
Transsexuály odmítá například americká armáda. Naopak ve Velké Británii smějí sloužit.
 Armáda odmítá naverbovat Jaroslavu Brokešovou, ačkoliv prošla všemi předepsanými testy. Před lety totiž byla mužem a pak podstoupila operaci, která z ní udělala ženu. (10. listopadu 2004) |
