Spor o výstavbu radaru na Prateckém kopci poblíž památného slavkovského bojiště trvá už třetí rok. Stavební úřad ve Slavkově u Brna vydal před časem územní rozhodnutí, že radar může v lokalitě stát.
Někteří účastníci se však odvolali a případem se zabýval kraj. Ten rozhodnutí vrátil do Slavkova, kde úředníci doplnili chybějící údaje a před několika dny vydali územní rozhodnutí znovu.
"Domluvili jsme se, že se proti němu odvoláme. Umístění radaru na slavkovském bojišti považujeme za zásah do pokojného užívání majetku a za zneuctění duchovních hodnot," uvedl podle ČTK právní zástupce obce Hostěrádky-Rešov Jaroslav Brož. Ten podle svých připravuje také žaloby na památkový i stavební úřad.
Úřady totiž podle Brože rozhodly nekompetentně. Odpůrcům radaru se nelíbí, že stavbu radar na Prateckém kopci schválili i památkáři a stavební úřad se na jejich souhlas odvolává.
Stavba strategického zařízení letos nezačne
Kvůli neustálým sporům armáda už nepočítá s tím, že by se stavbou radaru začala ještě letos. "Vzhledem ke lhůtám stavebního řízení je zahájení stavby v letošním roce nepravděpodobné," uvedl mluvčí ministra obrany Andrej Čírtek.
Se stavbou chtěla armáda začít původně už na podzim roku 2003.
Třídimenzionální radar má být strategickým zařízením pro ochranu vzdušného prostoru České republiky a zároveň součástí páteřní radarové sítě Severoatlantické aliance.
Ta na něj ze společných fondů uvolnila skoro půl miliardy korun. Nový radar má být 28 metrů vysoký a v jeho horní části bude koule o průměru 18 metrů.
Radar by měl stát zhruba 800 metrů od památníku Mohyla míru, který připomíná smrt čtyřiceti tisíců vojáků v Bitvě tří císařů v roce 1805. Zařízení by přitom mělo nahradit tři zastaralé sovětské vysílače, které stojí v okolí. - více zde
Odpůrcům vadí stavba na Prateckém kopci hned z několika důvodů. Tvrdí, že radar bude podstatně vyšší něž současné sovětské antény, které na místě stojí, a proto bude vidět desítky kilometrů daleko. Navíc podle nich stavba naruší pietní místo.
"Odpůrci radaru nemají věcné, ale pouze citové argumenty. Na území České republiky proběhlo fakticky tolik slavných bitev, že z logiky odpůrců stavby by měla být celá Česká republika skanzenem," řekl mluvčí ministra obrany Andrej Čírtek.
Severoatlantická aliance zatím trpělivě vyčkává
Severoatlantická aliance rozhodla o modernizaci radarového pokrytí ve střední Evropě už v roce 1998. Na území sousedního Polska vyroste šest podobných radarů, v Maďarsku tři.
Kromě Slavkova staví armáda druhý podobný radar se u Nepolis na Pardubicku. Zatím bez jakýchkoliv problémů. Armáda má kvůli zpoždění obavy, že pokud výstavba u Slavkova z nějakého důvodu nezačne, může se stát, že Česká republika o stamilionové investice ze zahraničí přijde a NATO postaví radar jinde.
Představitelé aliance zatím zpoždění nijak nekomentují. "Nejsme první ani poslední zemí, kde dochází kvůli dlouhým územním řízením k takovým problémům. V alianci to nikdo nedramatizuje, nicméně spojenci vzkazují, čím dříve bude radar stát, tím lépe," řekl český velvyslanec při NATO Štefan Füle. Podle něj ale každé nesplnění závazků a slibů vůči alianci není tím, na co by mohla být Česká republika hrdá.
Odpůrci radaru neuspěli u prezidenta
Armáda nechybovala, když si za nejvhodnější místo k výstavbě páteřního radaru NATO vybrala kopec poblíž slavkovského bojiště. Takový je závěr vojenské kanceláře prezidenta, na kterého se letos na na jaře obrátili odpůrci radaru s žádostí o pomoc. - více zde
Protestujícím obcím z okolí vadí, že si ministerstvo vybralo z asi třinácti lokalit údajně bez důkladného prověření. O jiných místech armáda uvažovala, ale experti za nejlepší lokalitu pro provoz radaru označili právě místo u slavkovského bojiště.
Aktivisté navíc začali sbírat podpisy na petici, kterou chtějí armádě zabránit v zamýšlené stavbě. "Petice je dalším z našich pokusů o to, abychom přiměli armádu ustoupit od tohoto záměru," řekl před časem šéf občanského sdružení Austerlitz 2005 Miroslav Jandora.
