„Jsme v jiné bezpečnostní situaci, chceme přijímat více vojáků, chceme mít početnější aktivní zálohy, a proto potřebujeme zázemí, která nám tato kasárna mohou poskytnout,“ řekl v pondělí novinářům při návštěvě Rakovníka Stropnický.
Starosta Pavel Jenšovský (ČSSD) považuje návrat vojáků za ideální, protože to oživí město a vytvoří pracovní příležitosti. V areálu kasáren je osm objektů zkolaudovaných pro bydlení. Jsou tam sklady, dílny pro opravu aut, bývalá jídelna a posilovna. Areál má rozlohu přes 38 hektarů, z toho je zastavěná plocha zhruba 3,3 hektaru.
„V současné době bychom měli mít 26 000 vojáků, ale máme jich 21 000. V letošním a příštím roce budeme rozšiřovat nábory a pro těch pět tisíc vojáků navíc potřebujeme prostory, kde budou pracovat. Na jednu stranu doplníme útvary, ve kterých je podstav, a dále potřebujeme některé útvary rozšířit,“ uvedl pro iDNES.cz mluvčí ministerstva obrany Petr Medek.
Armáda si ponechá hlavní a rozlehlejší část kasáren včetně cvičiště, takzvanou Duklu I, druhou, menší Duklu II, pravděpodobně prodá. Podle územního plánu by zde mohly vzniknout podniky s lehkou průmyslovou výrobou. Podle náčelníka generálního štábu Josefa Bečváře by v roce 2018 mohlo být v kasárnách i 600 vojáků. „Bude to kombinace jednotlivých útvarů,“ uvedl Bečvář.
Poslední vojáci odešli z rakovnické kasárna 31. prosince roku 2013 (více čtěte zde). Jednalo se o 350 vojáků z ženijního útvaru, který armáda zrušila kvůli úsporám. Od té doby byl areál prázdný. Lidé se dokonce začali obávat, že zde vznikne vyloučená lokalita. Město proto začalo uvažovat, že by vojenský areál přestavilo na bytové domy (více zde).
Kasárna v Rakovníku vznikla v roce 1931. Má kapacitu až pro tisícovku lidí. Součástí areálu je například myčka pro vojenskou techniku nebo velkoobjemové nádrže pro pohonné hmoty, což u kasárna nebývá obvyklé.
V následujících letech bude areál sloužit pravděpodobně jako sklad, například obměňované techniky. Existuje několik variant, například by se o techniku mohla starat malá posádka nebo by v prostoru mohly cvičit vojáci takzvané aktivní zálohy. V současné době má armáda k dispozici 1200 členů aktivních záloh, tabulkově by jich přitom mohla mít až 2500. Do budoucna chce jejich počet zvýšit až na 5000.
