O vítězství dlouholetého starosty Buenos Aires Macriho svědčily už první odhady po uzavření volebních místností, nakonec měl ale opoziční kandidát mnohem menší převahu, než předpovídaly předběžné průzkumy veřejného mínění. Za favorita hlasování byl přitom dlouho považován Scioli, který měl podporu končící prezidentky Cristiny Fernándezové Kirchnerové a který těsně vyhrál i první kolo voleb.
Šestapadesátiletý Macri pochází z bohaté podnikatelské rodiny italských přistěhovalců. Vystudoval stavebnictví a pracoval v rodinné stavební firmě SIDECO. Až do roku 2008 šéfoval fotbalovému klubu Boca Juniors a s týmem zažil jedno z nejúspěšnějších období v jeho historii, když získal 17 různých titulů.
Pro politickou kariéru se údajně rozhodl už v roce 1991, kdy byl unesen a dvanáct dní zadržován lidmi z prostředí organizovaného zločinu. Propuštěn byl až po zaplacení vysokého výkupného. Až v roce 2003 však založil pravicovou stranu Závazek ke změně. V roce 2007 se stal starostou třímilionového hlavního města Buenos Aires, kterým je dodnes.
Kandidaturu na prezidenta dříve odmítal. Letos však do voleb vstoupil s tím, že hodlá urychlit reformy, které by vedly k ekonomickému oživení zadlužené země. Chtěl by také zlepšit mezinárodní vztahy s USA, Brazílií, Chile i Velkou Británií.
Macriho voliči bouřlivě slaví
Macriho stoupenci začali v neděli večer místního času (po půlnoci v pondělí SEČ) vítězství mohutně slavit v centru hlavního města, davy se sešly zejména pod známým obeliskem na třídě Avenida 9 de Julio.
„Dnešek je historickým dnem... Je to začátek nové éry, která nás dovede k příležitostem nutným pro to, abychom mohli růst a rozvíjet se,“ řekl nově zvolený prezident v projevu v sídle svého štábu. Do úřadu bude Macri uveden 10. prosince.
Podle některých názorů byly volby referendem o tom, zda má země nadále pokračovat v levicově orientované politice. Ještě před 100 lety byla Argentina považována za jednu z nejbohatších zemí světa, v posledních desetiletích jde ale od jedné ekonomické krize ke druhé. Představitelé Argentiny nejsou ochotni otevřít trh a prosazují štědré sociální programy, upozornila agentura Reuters.
Úspěch pravice ve volbách hlavy státu ukončil v jihoamerické zemi dvanáctiletou éru zvanou kirchnerismus, během níž post hlavy státu zastával nejdřív Néstor Kirchner a posléze jeho manželka Cristina Fernándezová Kirchnerová. Ta už přes svou obrovskou popularitu po dvou volebních obdobích v čele státu svůj post obhajovat nesměla.
