Novým prezidentem by se podle agentury Reuters měl na základě konsensu politických stran měl stát senátor Eduardo Duhalde patřící do tábora peronistů.
Ten by teoreticky měl dokončit mandát bývalého prezidenta Fernanda de la Rúy, který podal demisi po protestech proti jeho vládě a hospodářské politice 20. prosince. De la Rúův řádný mandát vyprší 10. prosince příštího roku. Po Rúově demisi zastával funkci výkonného prezidenta Argentiny osmačtyřicet hodin předseda Senátu Ramón Puerta, než parlament zvolil prozatímního prezidenta Adolfa Rodrígueze Saá.
Ten ale po týdnu v prezidentské funkci podal v neděli demisi kvůli nedostatečné podpoře peronistické Justicialistické strany. Ta je proti jmenování nové prozatímní hlavy státu a žádá, aby se 3. března konaly předčasné prezidentské volby. Jak ale v noci na úterý uvedla agentura Reuters, argentinské politické strany se dohodly, že březnové prezidentské volby zruší.
PONDĚLÍ 31. PROSINCE
Prozatimní prezident odstoupil
Prozatímní argentinský prezident Adolfo Rodríguez Sáa rezignoval na svou funkci. Důvodem byly pokračující pouliční nepokoje v Buenos Aires. Den před tím nabídla demisi celá argentinská vláda. Sáa v televizním projevu naznačil, že odstupuje, protože nemá dostatečnou podporu své peronistické strany.
V noci na pondělí pak také nabídl demisi po prezidentovi druhý muž Argentiny, prozatímní předseda horní komory parlamentu - Senátu, Ramón Puerta. Podle argentinských médií tak učinil s odvoláním na špatný zdravotní stav.
V souladu s argentinskou ústavou by nyní v čele země měl stanout třetí muž státu, předseda dolní komory parlamentu - Poslanecké sněmovny, Eduardo Camano. Ten by měl Argentinu řídit dva dny, než parlament jmenuje nového prozatímního prezidenta, jenž pak musí do 90 dnů svolat nové volby.
Sáa v televizním projevu mimo jiné zdůraznil, že jeho demisi nelze odmítnout a že nabývá platnosti okamžitě. Do úřadu byl Sáa zvolen 23. prosince a měl setrvat v čele země až do březnových předčasných voleb.
Odstupující prozatímní prezident přiznal, že na nedělním mimořádném shromáždění získal podporu pouze šesti peronistických guvernérů ze 14. Mezi těmi, kteří ho nepodpořili, bylo údajně i několik nejvlivnějších. "Nezbylo mi tak nic jiného, než rezignovat," vysvětlil.
NEDĚLE 30. PROSINCE
Sáa oznámil rezignaci poté, co ještě v neděli vyzval ke klidu obyvatelstvo, které v posledních dnech především v Buenos Aires opět bouřlivě demonstrovalo kvůli hospodářské krizi v zemi.
Pod dojmem těchto nájezdů rozvášněného davu na státní budovy v metropoli nabídla v noci na neděli celá argentinská vláda demisi.
SOBOTA 29. PROSINCE
Bouře v ulicích
Argentinská policie proti demonstrantům v ulicích nasadila slzný plyn a vodní děla proti tisícovkám demonstrantů, kteří před prezidentským palácem v centru metropole Buenos Aires vyjadřovali obavu z hospodářské situace a protestovali proti omezení výběrů hotovosti z bank.
Policie se k akci rozhodla poté, co se několik jednotlivců pokusilo proniknout do budovy vlády. Demonstrace, které se podle některých odhadů účastnily desítky tisíc lidí, měla do té doby poklidný průběh. Po policejním zásahu se demonstranti dali na útěk; na místě zůstaly hořící automobily a nápisy na stěnách prezidentského paláce. Bylo zraněno několik osob, mezi nimi i policistů.
Skupině demonstrantů se podařilo proniknout do budovy argentinského parlamentu, kde založili oheň. Rozvášnění lidé ničili vybavení objektu a mimo jiné zapalovali nábytek. Podle místního rozhlasu policie proti vandalům použila gumové projektily.
Neoficiální zdroje tvrdí, že při srážkách bylo zraněno nejméně sedm policistů; o zraněných v řadách demonstrantů nejsou k dispozici informace.
Při podobných protivládních shromážděních přišly před týdnem v ulicích Buenos Aires o život tři desítky lidí a nepokoje vyvolané hospodářskou krizí vyvrcholily odstoupením prezidenta Fernanda de la Rúy.
Nová prozatímní vláda peronistického prezidenta Adolfa Rodrígueze Saá, jehož parlament postavil do čela země minulou neděli, se zatím přidržela rozhodnutí předchozího kabinetu, které omezilo možnost hotovostních výběrů jednotlivců z bankovních účtů.
Podle tohoto opatření, které platí od začátku měsíce, si každý občan může měsíčně ze svých účtů vyzvednout v přepočtu zhruba kolem 1000 euro. Lidé, kteří v minulých týdnech brali peněžní ústavy útokem ve snaze vybrat vklady a nakoupit dolary, jsou s takovým omezením nespokojeni.
"Chceme své peníze", skandovali účastníci demonstrace v Buenos Aires za hřmotu hrnců a pánví, což je tradiční argentinský projev nespokojenosti se sociální situací.
O napjaté situaci hovořil v pátek telefonicky americký prezident George Bush s nejvyššími představiteli Mexika, Uruguaye, Chile a Brazílie. Bush podle agentury Reuters mimo jiné naléhá na Argentinu, aby konzultovala své plány s Mezinárodním měnovým fondem.
Nová argentinská vláda zmrazila splácení zahraničního dluhu ve výši 132 miliard dolarů. Chce rovněž zavést novou měnu - argentino -, která však bude platit zároveň se současným pesem a americkým dolarem. Podle představ Buenos Aires by toto opatření mělo aktivovat vnitřní trh a spotřebu. Někteří ekonomičtí analytici považují navrhovaný krok v podstatě za devalvaci a předpokládají, že povede k růstu inflace.
 Adolfo Rodríguez Sáa se stal prozatímním argentinským prezidentem. Parlament před tím jeho volbu odhlasoval po jedenáctihodinové diskusi spolu s termínem příštích prezidentských voleb. Ty budou v březnu 2002. (23. prosince 2001) |
 Argentinští demonstranti s mapou státu a transparenty šplhají na hlavní bránu prezidentského paláce v Buenos Aires. (29. prosince 2001) |
 Nezaměstnaní Argentinci stojí v Buenos Aires ve frontě na přechodnou práci. (28. prosince 2001) |
