Zpráva popisuje, jak dva pravděpodobní útočníci usmrtili Nismana tak, aby čin působil dojmem sebevraždy. Prokurátor byl 18. ledna 2015 nalezen mrtev v koupelně svého bytu v Buenos Aires, zabil ho výstřel do hlavy. K verzi o cizím zavinění se už loni přiklonil i vyšetřovatel případu, okresní prokurátor Ricardo Saenz.
Bývalá prezidentka se podle závěrů Nismanova vyšetřování domluvila s Teheránem na zahlazení íránské stopy vedoucí k útoku na židovské centrum v Buenos Aires. Důvodem podle Nismana mohla být snaha, aby argentinská vláda nerušeně zahájila s Íránem jednání o dodávkách ropy.
Argentinský žalobce obvinil prezidentku z krytí teroru, našli ho mrtvého |
Bombový atentát na židovské středisko AMIA z 18. července 1994 byl nejhorším teroristickým útokem v historii Argentiny. Vyžádal si 85 mrtvých a další zhruba tři stovky lidí utrpěly zranění.
V Argentině žije největší židovská komunita z celé Jižní Ameriky. Z útoku proti ní obvinila místní justice Írán. Teherán podle ní pověřil atentátem libanonské hnutí Hizballáh, které materiálně podporuje. Teherán odmítá, že se na útoku podílel.
Současný pravicový prezident Mauricio Macri již dříve zdůraznil, že vyšetřování útoku a vraždy prokurátora jsou jednou z hlavních priorit jeho vlády. Nismanovu smrt úřady původně označily za sebevraždu, což jeho blízcí považovali za absurdní. Tuto verzi odmítla i Fernándezová. Podle ní byla Nismanova smrt součástí snahy o její diskreditaci, spiknutí prý zosnovala tajná služba, kterou nechala rozpustit.
Do ulic tehdy vyšly protestovat statisíce lidí, kteří požadovali důkladné vyšetření žalobcovy smrti. Vyšetřování role prezidentky v případu se po Nismanově smrti ujal prokurátor Gerardo Pollicita. Před rozhodnutím, zda ji obvinit, prostudoval přes tři stran Nismanem vypracovaného spisu. Poté se přiklonil k názoru, že obvinění je odůvodněné, a formálně ji obvinil. Levicová prezidentka z let 2007 až 2015 však nakonec odsouzena nebyla.
