Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Archivy vydaly svědectví o hrdinství výsadkářů

  9:29aktualizováno  9:29
Píše se 15. leden 1943, když nacistická tajná policie gestapo naráží po nelidských výsleších a provokacích konfidentů na stopu parašutistické skupiny Antimony shozené na území protektorátu z Velké Británie.
Parašutisté. Ilustrační foto

Parašutisté. Ilustrační foto | foto: Michal KlímaMF DNES

František Závorka, Lubomír Jasínek a Stanislav Srazil byli prvními parašutisty, které Londýn do vlasti poslal po atentátu na zastupujícího říšského protektora Heydricha a šíleném masakrovaní českého obyvatelstva, po němž z domácího odboje nezůstal kámen na kameni.

Exilová vláda však vůbec netušila, že trojici parašutistů posílá do naprostého "vzduchoprázdna".

Proto jim předala adresy a kontakty lidí (včetně legendárních kapitánů Morávka a Bartoše), které nacisté v přestřelkách dávno zabili anebo popravili, nebo, jako parašutisty Karla Čurdu s Viliama Gerika, donutili ke spolupráci v lovu na další výsadky vysílané z Británie.

Skupině Antimony se přesto téměř zázrakem podařilo spojit s hlavou odboje Vladimírem Krajinou a začala Londýn informovat šokujícími zprávami o naprostém ochromení protinacistického odporu v protektorátu.

Když gestapo obklíčilo 16. ledna domek v Rovensku, v němž se skrývali Závorka s Jasínkem, klečel před nimi starosta Rovenska Kouřil na kolenou a prosil je, aby se vzdali, jinak bude město vyvražděno. Až nyní archivy vydaly svědectví gestapa o posledních chvílích parašutistů.

Ti vyšli z domku, ale Závorka se pár kroků před gestapem zhroutil, když  rozkousl ampuli cyankáli, dvacetiletý Jasínek ji jen polkl. V ordinaci lékaře Arnošta Kruse, který mu vypumpoval žaludek, pak šokoval nacisty, když si v klidu zapálil a po chvíli upadl do kómatu.

Třetího parašutistu Srazila gestapo zatklo pár hodin poté - přinutilo ho vysílat do Londýna, ale on ho varoval, že to dělá pod nátlakem. Po brutálním mučení byl popraven.

Historik Jiří Šolc srovnává odvahu výsadkářů s činem Jana Palacha (upálil se 16. 1. 1969): první se obětovali kvůli záchraně stovek lidí. Ten druhý proto, že varoval před blížící se totalitou.

Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu zase připomíná, že Antimony to měla mnohem složitější než Josef Gabčík s Janem Kubišem, kteří zlikvidovali Heydricha. Ty nacisté nečekali, ale na Antimony byli už dokonale připraveni.

Měli i seznamy vojáků zahraničního odboje a jako rukojmí pozatýkali jejich příbuzné. Závorkovi, Jasínkovi i Srazilovi Češi přesto obětavě pomáhali, i když po vyvraždění Lidic a Ležáků věděli, co riskují.

Autoři:


Hlavní zprávy

Nejčtenější



Další z rubriky

Zóna s africkým morem prasat se zmenší, vyhlásil ministr

Jiří Milek, ministr zemědělství

Ministr zemědělství Jiří Mílek při návštěvě Zlínska oznámil, že se od začátku února zmenší vyznačená oblast zamořená...

Tři králové útočí v Moravskoslezském kraji na rekord. Lidé byli štědřejší

Tři králové v ulicích Ostravy. (ilustrační foto)

Ještě není sečteno vše, ale už teď výsledky Tříkrálové sbírky v Moravskoslezském kraji lámou rekordy. Například jen v...

Škoda po tragickém požáru, odříznutá alpská střediska a soutěž dřevorubců

Hasiči jim pomáhali uniknout pomocí výsuvných žebříků. (20. ledna 2018)

Sledujte Zprávy iDNES.tv. Dozvíte se, jakou škodu způsobil víkendový požár hotelu v centru Prahy, kolik peněz žádá po...

Najdete na iDNES.cz