Oprava Karlova mostu, leden 2009

Oprava Karlova mostu, leden 2009 | foto: Lukáš Bíba, MF DNES

Architekt: Kameny z Karlova mostu byly rozdrceny. Nešlo o originály, tvrdí památkáři

  • 2
Architekt z Národního památkového ústavu Zdeněk Chudárek tvrdí, že 240 kamenů z pražského Karlova mostu skončilo v drtičce. Dva odborníci, které oslovila MF DNES však namítají, že v naprosté většině šlo jen zlomky, a ne originály ze 14. století.

"V první fázi rekonstrukce bylo rozdrceno 240 kamenů," prohlásil architekt Zdeněk Chudárek z Národního památkového ústavu Lidovým novinám, které o případu informovaly jako první.

Domnívá se, že mezi zlikvidovanými kameny byly i ty originální ze 14. století, tedy kusy z "pražského pískovce", který se při stavbě světového unikátu používal.

Nevyčíslitelná škoda?

Pokud by to tak bylo, vznikla by nedozírná škoda. Srovnatelná snad jen s tím, jaké zhůvěřilosti se páchaly na Karlově mostě v dobách, kdy například byla dlážděná mostovka nahrazena asfaltem.

Chyby
a omyly

duben 2010: Státní zastupitelství zbavilo ředitele magistrátního odboru památek Jana Kněžínka obvinění z maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti. Policie však opravu Karlova mostu dál prošetřuje.
březen 2010: Krajský úřad v Plzni udělil hlavnímu městu pokutu 3,25 milionu korun kvůli chybné rekonstrukci mostu. Prošetřením rekonstrukce ho pověřilo ministerstvo kultury.
léto 2009: Pražský magistrát udělil sám sobě pokutu 54 tisíc korun za pochybení při rekonstrukci mostu. ¨
listopad 2008: Ministerstvo kultury uvedlo, že při opravě "zásadně utrpěla estetická a výtvarná hodnota mostu". Magistrát protestuje.

"Tehdy se památkářů nikdo na názor neptal. Vznikly tak různé slepence kamenů a podobně," konstatoval ředitel památkového odboru magistrátu Jan Kněžínek.

Je přesvědčen, že nynějším drcením starých kamenů nemohla na Karlově mostě vzniknout větší škoda. Do drtičky podle něj putovaly jen bezcenné kusy.

"Nikdy to nebyl kus původního kamene vcelku. Byly to jen zlomky, které když někdo vzal do ruky, tak se rozpadaly," řekl Kněžínek MF DNES.

Takové kousky podle něj nelze restaurovat, sotva by pak mohly mít v mostu stejnou funkci jako "zdravé" kameny. Navíc prý památkový ústav o restaurování nikdy nejednal.

"Od samého začátku se vždycky mluvilo jen o výměně kamenů, nikoli o jejich restaurování," podotkl šéf magistrátního odboru památek.

A protože si stavebníci na Karlově mostě pořizují ode všeho fotodokumentaci, myslí si Kněžínek, že by měly existovat i fotografie kusů kamene, který byl rozdrcen.

Redakci se však o víkendu nepodařilo ověřit, jestli takové fotografie skutečně existují.

Čím mladší kámen, tím horší

Podobný názor o minimální škodě zastává i renomovaný památkář Josef Štulc. Myslí si, že kameny, které byly při nynější fázi oprav úmyslně zničeny, nepatří k těm nejstarším na Karlově mostě. Domnívá se, že naprostá většina z nich byly kusy, které se dostaly do historického objektu až při jeho pozdějších opravách.

"Z těch 240 kamenů mohl mít skutečnou historickou hodnotu jen zlomek," míní Štulc.

Odborníci ke svému překvapení zjistili ve skladišti kamenů z Karlova mostu, že v jednoznačně nejlepším stavu jsou ty úplně nejstarší, tedy ty původní ze 14. století. Naopak kusy dodávané na most až v pozdějších staletích vykazují četné vady, častěji se i rozpadají.

"To jen dokresluje, jak pečlivě kameníci ve 14. století vybírali stavební kámen. A naopak, jak ledabyle k tomu přistupovali jejich následovníci," míní Josef Štulc, který je předsedou české pobočky ICOMOS, tedy Mezinárodní rady památek a sídel.

Jeho odborné názory mají velkou váhu při UNESCO, které se zajímá o to, jak pečlivě Praha dbá na to, aby splňovala podmínky, aby zůstala zapsaná na prestižním Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video