Archeologům se nelíbí stavby podzemních garáží

Praha - Žádné ulice přecpané zaparkovanými auty, protože ta budou schována pod zemí. Taková je vize příští tváře Prahy jedenadvacátého století. Na vlastní kůži ji už několik let poznávají investoři prahnoucí po tom, stavět v metropoli. Musí totiž vybudovat podzemní garáže s určitou kapacitou. Je to lákavá představa, jen archeologové bijí na poplach: jestli to takhle půjde dál, podzemní Praha bude úplně vykuchaná. Urbanisté navrhují, aby na území památkové rezervace vyrostly garáže pro 15 000 automobilů, protože současná kapacita necelých čtyř tisíc vozů v hromadných garážích zdaleka nestačí.
Podívejte se na tabulku Garáže v centru.

Hromadné garáže v centru Prahy

místo	počet stání
Praha City Center	290
Národní divadlo	210
Helios	500
Hlavní nádraží	360
Komerční banka	190
nám. J.Palacha	450
Polygrafia	140
Myslbek	320
Renaissance	90
Kotva	300
Marriot	400
Holan-center	180
MHD Na Bojišti	130
Intercontinental	170
Václavská	90

Archeologové však trvají na tom, že 122 lokalit v centru města je natolik cenných, že zde podzemní garáže vyrůst nesmějí. V poslední době totiž převládá mezi památkáři názor, že archeologický výzkum zničí jednou provždy historický terén.

Dopravní odborníci přitom chtějí přenést parkování do podzemí, protože parkující auta na okrajích ulic zužují jízdní profil vozovky. "Chceme-li, aby na povrchu parkoval menší počet vozidel a chceme-li zároveň v centru města zachovat současné aktivity vyžadující dopravu, neobejdeme se bez podzemních parkovišť a garáží," uvedl ředitel Ústavu dopravního inženýrství Ladislav Pivec.

Nejvíce podzemních garáží vzniká v poslední době pod administrativními budovami a obchodními centry, ale klasické podzemní veřejné garáže nevznikly v poslední době žádné. "Investorům se nevyplatí podzemní garáže stavět, protože je to investice s dlouhodobou návratností. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že pokud řidiči mohou zastavit na povrchu jen s malým rizikem, že budou platit pokutu, do podzemních garáží se nepohrnou," řekl František Polák z firmy Metrostav, která se také zabývá stavbou podzemních garáží.

Městská vyhláška však investorům přikazuje vyřešit při stavbě nové budovy i parkování v okolí - což prakticky znamená stavbu podzemních garáží, protože se investoři nechtějí připravit o zisk z komerčních nadzemních prostor. Podzemní prostory pro parkování jsou provozně nejvýhodnějším řešením, ale skrývají v sobě riziko překvapení.

Na co se dá v podzemí narazit? Podzemí skrývá vyslovené skvosty: zbytky starodávných staveb či celé jejich půdorysy. Například pod dlažbou Mariánského náměstí se skrývá románský kostel Panny Marie, pod Karlovým náměstím se dochovala středověká kaple Božího těla.

Ze všech nedávných průzkumů se stal nejslavnějším nález středověkého židovského hřbitova ve Vladislavově ulici, který málem překazil stavbu nové budovy České pojišťovny. Podobným překvapením by měl zabránit seznam sto dvaadvaceti lokalit navrhovaných archeology. "Skoro všechno jsou to veřejné plochy - náměstí, prostory kolem kostelů, bývalé hřbitovy. V jednotlivých případech se to ale může týkat soukromých majitelů," upřesnil archeolog Martin Omelka. Mezi navrženými plochami archeologicky významných míst jsou například určité plochy na Senovážném, Mariánském, Malostranském a Staroměstském náměstí.

Ředitelka Útvaru rozvoje města Světlana Kubíková řekla, že se urbanistické studie, včetně územního plánu památkové rezervace, tímto problémem zabývají. "Už jenom pomyšlení na jakýkoli nevratný krok v této oblasti by bylo minimálně nezodpovědné," uvedla Kubíková k možnosti vybagrování významných archeologických nalezišť.

Archeologové se však obávají, že celý schvalovací proces bude trvat příliš dlouho, až nakonec nebude co chránit. "Archeologicky nejvýznamnější místa ale nemají být vyhlášena jako chráněné plochy, ale každá parcela jednotlivě jako národní kulturní památka. A to znamená spoustu úřadování," dodal archeolog Omelka.