Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Archeologové se hádají o Adama

  10:57aktualizováno  10:57
Americký archeolog Yohannes Haile-Selassie to má jasné: severovýchodně od hlavního města Etiopie nalezl pozůstatky nejstarších předků člověka. Není však první, kdo to tvrdí. Týž nárok vznesl už loni francouzský tým se svým "člověkem tisíciletí", starým šest milionů let.

Člověk nebo opice?
"Nepochybuji o tom, že jejich druh je starší aspoň o 200 000 let," připouští Haile-Selassie, ihned však přechází do protiútoku: "Sporné je, zda jejich Orrorin ("člověk tisíciletí") skutečně patří mezi hominidy (lidské bytosti). Vidíme u něj spíše rysy typické pro opici, zatímco náš nový poddruh Ardipithecus ramidus kadabba je jasně hominidní," prohlašuje v britském vědeckém časopise Nature (číslo 412, strana 178-181).

Opírá se zejména o zbytky čelisti, které spolu s klíční kostí, ramenní kostí a dalšími pozůstatky asi pěti jedinců nalezl v povodí řeky Awash asi 180 kilometrů od Addis Abeby.

"U těchto fosilií chybí primitivní špičáky i specializované řezáky a stoličky všech šimpanzů. Vypadají jako zuby pozdějších hominidů," tvrdí. Bitva mezi Orrorinem a Ardipithekem vypadá zdánlivě jako další malicherný spor expertů, kterému porozumějí zase jen odborníci. Jde však o víc než jen o bouři ve sklenici vody: Orrorin, stejně jako nově nalezený Ardipithecus, starý 5,2 až 5,8 milionu let, žili v době, kdy se od sebe oddělovali předkové dnešního člověka a opic.

Podle genetiků došlo k oddělení obou "větví" před pěti a půl až šesti a půl milionem let. "Nyní jsme velmi blízko počátků člověka," konstatuje po posledních nálezech C. Owen Lovejoy, paleontolog z Kent State University v Ohiu. "Blížíme se k okamžiku ve fosilních záznamech, kdy nebudeme schopni odlišit pravěké hominidy od pongidů (předků opic), protože jsou si anatomicky podobní," dodává.

Ve sporu jde o Adama
Ve sporu mezi Haile-Selassiem a francouzskými vědci tedy nejde o nic menšího než o to, kdo nalezl prvního "Adama ", a také o to, jaký ten Adam byl. I když Orrorin a Ardipithecus pocházejí (velmi přibližně) ze stejné doby, žili ve zcela odlišných prostředích.

Orrorin odpovídá tradiční představě o nejstarších lidech: žil ve slunné a travnaté savaně a dnešnímu člověku se blížil svou vzpřímenou chůzí. Zato u Ardipitheka průzkumy půdních vzorků ukázaly, že žil v lesích.

"Čekalo se, že hominidy najdeme v travnaté savaně, která sahá až do doby před osmi miliony let. To se ale nestalo. Všichni starší předkové člověka byli nalezeni v zalesněném prostředí," konstatuje Stanley Ambrose z University of Illinois, který je odborníkem na rozbor půdních vzorků, v nichž byly nalezeny pozůstatky pravěkých lidí.

Příběh člověka asi nezačal seskokem ze stromů
Toto zjištění zasazuje tvrdou ránu tradiční představě, že příběh člověka začíná ve chvíli, kdy sestoupil ze stromu a začal se vstoje toulat nekonečnou savanou. Jak ukazují kosterní pozůstatky palce u nově nalezených Ardipitheků, po dvou nohách se pohybovali už tito "lesní lidé", kteří žili ve vlhkém a poměrně studeném prostředí.

Tim White, spolupracovník Haile-Selassieho, však připouští, že to je tak vše, co se dá o nově nalezených prapředcích říci - a snad lze ještě dodat, že byli velcí asi jako dnešní šimpanzi. Bez stehenních kostí a větších zbytků lebky však nelze přesně určit, jak daleko měli ještě k dnešnímu člověku a jak blízko k opicím.

A Chris Stringer z Natural History Museum v Londýně opatrně upozorňuje, že bez dalších nálezů nelze ani rozhodnout spor mezi Orrorinem a Ardipithekem. "Poslední nález je velmi zajímavý, ale také velmi zlomkovitý. Je velmi obtížné říci, zda Ardipithecus skutečně patří k lidské vývojové linii," řekl BBC.

Nálezy Haile-Selassieho aspoň uzavírají mezeru, která ležela mezi nejstaršími nálezy hominidů (také patřily k Ardipithekům) a dobou "rozkolu" mezi opicí a člověkem asi před šesti miliony let. "Ještě před rokem vězela za časovou hranicí 4,4 milionu let černá díra. Nyní jsme skoro na šesti milionech let," uvedl White.

Křivolaký vývoj

Ani o prvním přímém předchůdci člověka nepanuje jistota. "Mezery mezi fosilními nálezy jsou zatím příliš velké. Měli jsme jednoho kandidáta, teď jich máme více. Nechci ale předjímat, zda jsme našli lepšího, nebo prostě jen jiného," říká Meave Leakeyová, jejíž tým objevil 3,5 milionu let starou lebku hominida. Ten podle některých vědců představuje vážnou konkurenci pro proslulou etiopskou Lucy. Nově objevený Kenyanthropus platyops - "hominid s plochým obličejem z Keni" - však i tak výrazně zpochybnil dosavadní převažující snahy popisovat evoluci jako nějaký přímočarý proces ubírající se cestou postupných kroků.

Autoři:


Hlavní zprávy

Nejčtenější



Další z rubriky

Rakousko chce sbor pohraničníků. Migranti jen tak neprojdou, říká ministr

Rakouský voják přivádí skupinu běženců k registraci ve městě Spielfeld. (16....

V případě nové uprchlické vlny vyrazí v Rakousku k hranicím nová pohotovostní jednotka, oznámil ve čtvrtek ministr...

Evropou se v roce 2017 prohnalo 616 tornád. Nejvíce jich řádilo u moře

(ilustrační snímek)

V Evropě se v uplynulém roce objevilo celkem 616 tornád. Vyplývá to z databáze Evropské laboratoře silných bouří, která...

Mladí ruští piloti twerkovali ve slipech, skandální video řeší úřady

Ruští kadeti twerkovali ve slipech, toto video vyvolalo skandál

Měla to být klukovská švanda, ale její aktéry může vyjít pořádně draho. Studenti Institutu civilního letectví v ruském...

Najdete na iDNES.cz