Všechny korálky na šperku byly přitom jiné, typově se opakovaly pouze dva.
"Jedná se o takzvané millefióry, a ty jsou skutečně vzácné. Není to sice úplně jisté, ale uvažuje se o tom, že byly vyrobeny v Egyptě," zhodnotil vzácný název archeolog Luděk Galuška.
Nejvýznamnější šperky archeologové našli v hrobě bez kostry. Zůstalo v něm pouze deset dětských zubů, stříbrné náušnice a právě náhrdelník z deseti korálků.
Zajímavé jsou i nálezy z dalších pětačtyřiceti hrobů, například hrob bojovníka se sekyrou a s ostruhami. "Nálezy jasně datují tuto část velkomoravského pohřebiště na konec devátého a začátek desátého století," tvrdí Luděk Galuška.
Způsob pohřbívání je převážně křesťanský, svědčí o tom náznaky složení horních končetin do klína, ale nechybí ani prvky přežívajícího pohanského rituálu.
Archeologové objevili kostru ležící evidentně na břichu, jiné kostry dokonce bez lebek. "To jsou určité anomálie, které poukazují na složité duchovno Slovanů. Jedná se o polohy, jež svědčí o protivampyrickém úkonu. Pozůstalí se tehdy obávali návratu nebožtíka na svět," vysvětluje Galuška.
Staří Moravané začali v lokalitě intenzivněji pohřbívat, když tady v polovině devátého století vystavěli kostel. O intenzivním pohřbívání vypovídají například i loňské nálezy deseti neporušených dětských hrobů nebo hrobů v několika vrstvách nad sebou.
"Pět až šest hrobů nad sebou tady nebylo žádnou výjimkou. To žádná jiná archeologická lokalita nemá," tvrdil tehdy Luděk Galuška.
Od počátků výzkumu, který před Galuškou ve Starém Městě vedli například Antonín Zelnitius nebo Vilém Hrubý, objevili archeologové víc než dva tisíce velkomoravských hrobů. Je přitom reálné, že domy v okolí pohřebiště stojí na dalších hrobech.
