Náhrobkem se zabývají američtí vědci Emile Puech a Joe Zias, kteří nález oznámili v Atlantě na konferenci věnované orientální vědě.
Nejprve pomocí otiskování do papíru identifikovali text vztahující se k Zachariášovi: "Toto je hrob mučedníka Zachariáše, velmi zbožného kněze, Janova otce".
Z dalších otisků vystoupil šestiřádkový, vertikálně psaný text. Říká, že jde o hrob "Simeona, člověka spravedlivého a nábožného, očekávajícího potěšení národa izraelského", což odpovídá pasáži z evangelia sv. Lukáše.
Nález připomněl tradici raných křesťanů, podle které byli Simeon a Zachariáš pohřbeni do společného hrobu ještě s Ježíšovým bratrem Jakubem.
Byzantští křesťané zhruba od 4. století pátrali ve Svaté zemi po místech, na nichž působily osobnosti z bible. Místa pak označovali podobnými nápisy, jako je ten, nalezený v údolí Kidron.
Odborník na Nový Zákon z Jihofloridské univerzity Jim Strange řekl, že nápis určitě netesali kameníci, nýbrž amatéři, kteří práci s kamenem nerozuměli. "Uměli řecky a znali Lukáše, ale nebyli to kameníci," prohlásil.
Biblické texty na náhrobcích z tak raného období jsou velmi vzácné. Věřící z dávných dob totiž věřili, že se tesáním do kamene znehodnocuje posvátný charakter Písma.
Úryvky z bible se na náhrobcích začaly objevovat až po roce 1000. Nápis věnovaný Simeonovi podle amerických odborníků nedokazuje, že Simeon je v hrobě v údolí mezi Olivetskou horou a jeruzalémským Starým městem skutečně pochován.
Historik Eusebius, který žil ve 3. a 4. století, psal, že Jakuba vyhodili z židovského chrámu, že se pádem do údolí Kidron potloukl k smrti a nedaleko byl pak pohřben.
Josef Flavius tvrdí, že kněze Zachariáše zavraždili v chrámu fanatici a rovněž ho svrhli do údolí. Zde se zřejmě zrodila legenda o společném hrobu, v niž věřili byzantští křesťané.
Nápisy o Simeonovi a Zachariášovi nese jeden ze tří největších náhrobků z údolí Kidron. Říká se mu Abšalomův hrob, i když v něm zřejmě syn krále Davia Abšalom pohřben nebyl. Hrob pochází z pozdějšího období, kdy zde byli pohřbíváni bohatí občané Jeruzaléma.
Místu se začalo říkat Abšalomův hrob až ve středověku, kdy lidé chodili na desku házet kamení a vyjadřovali tak nesouhlas s Abšalomovými podlými činy. Zavraždil totiž nevlastního bratra a vyprovokoval vzpouru proti otci.
Rituálního kamenování se účastnili židé, křesťané i muslimové. Až na nápisy se jim tak podařilo zničit všechny výzdoby náhrobního kamene. Nápisy jsou už pouhým okem nerozeznatelné a Zias na ně přišel náhodou, když si prohlížel fotografii náhrobku, pořízenou těsně před západem slunce.
Strange nevylučuje, že oba nápisy by mohly být padělány. Proti tomu prý ale hovoří fakt, že padělatel by se těžko namáhal a neusiloval přitom o čitelnost nápisů pouhým okem. "Byl by to neúspěšný padělek, protože si textu dlouho nikdo nevšiml," řekl Strange.
