Program bude provázet po místech spojených s událostmi a zajímavými osudy minulého století. Na mapě Paměti národa se zatím nacházejí přes čtyři stovky článků a lidských příběhů, 316 míst paměti a téměř dvacítka doporučených tras.
Příběhy jsou zaznamenány podle ředitele sdružení Mikuláše Kroupy jinak, než mnohdy dokládají pramenné zdroje. "Jednotlivec prožíval událost velmi osobně a to je, myslím, nenahraditelný zdroj poznání pro nás pro všechny," řekl Kroupa.
Drobné osudy si zájemci mohou pročíst i v textové podobě, prohlédnout si historické a současné fotografie nebo si třeba naplánovat po "místech paměti" výlet. Aplikace totiž nabízí i elektronickou mapu. Program určí polohu uživatele a ukáže takzvaná místa paměti, jež se nacházejí v jeho okolí.
Kromě toho jsou k dispozici také trasy, které si uživatel může sám upravovat, nebo podle předpřipravených přímo putovat. "Jsou to takové trasy, které jsme prošli s některými pamětníky a skutečně objevili přesně konkrétní stezky, kudy například agent chodec převáděl uprchlíky na Západ," uvedl Kroupa.
Kroupa upozornil, že s pomocí této aplikace je možné si projít trasu, po níž se pohybovali bratři Mašínové nebo takzvaní agenti chodci, kteří převáděli uprchlíky přes železnou oponu. Materiál nashromáždili dokumentaristé z Post Bellum, kteří od roku 2001 natáčejí osudy válečných veteránů, bývalých vězňů z koncentračních táborů i politických vězňů, disidentů, ale i komunistů nebo agentů StB.
Rozhlasový pořad Příběhy 20. století, který Post Bellum připravuje, bude po zániku Rádia Česka (přestane vysílat na konci února) pokračovat na nové rozhlasové stanici Český rozhlas Plus. Ta kromě Rádia Česko nahradí i Český rozhlas Leonardo a ČRo 6.
Ve vysílání nové stanice v nebližší době zazní například příběh Františka Bednáře, který dřel v komunistických uranových lágrech a pak uprchl ze stavby, kam dozorci vězně vodili na práci.
