Velké oči plynoucí ze vzrušené chvíle? Nebo oprávněná ostražitost? I člověk, který se považuje za rozumného, s tím má náhle problém. Představte si následující otázku: Mohou teroristé mít třeba atomovou bombu? Odpověď zní "ne". Ale na to hned přichází další otázka: A dokázali jste si představit před 11. září, že by mohli unést několik letadel, vrazit s nimi do mrakodrapů a zabít na šest tisíc lidí? Také ne.
Vedle války s terorizmem tady máme jako na dlani vedlejší výsledek 11. září: přesně před měsícem se spolu s mrakodrapy nadlouho zhroutil i pocit relativních jistot. Věděli jsme zhruba, co je možné, a co už asi ne. Teď vzniká dojem, že možné je všechno.
"Biologické poplachy" ukazují, jak moc má Amerika nervy na pochodu. Nejen Amerika. V Japonsku i v Praze lidé nakupují masky, v Denveru i v Praze úřady kontrolují staré kryty.
Kdekdo teď možná uvažuje, odkud a kdy by "to" třeba mohlo přijít. To je skvělá doba pro šeptandu, paranoiu i blázny, kteří zvedají telefony, aby vyvolávali falešné poplachy. To vše jen povzbuzuje dojem, že jednou něco opravdu přijde. I kdyby nakrásně nepřišlo. V tomhle nás teroristé bohužel dostali.
