Petenti, mezi nimiž jsou architektka Eva Jiřičná, fotograf Josef Koudelka, režiséři Jan Hřebejk či Olga Sommerová, šéf činohry Národního divadla Daniel Špinar či politik Karel Schwarzenberg, se Staňkovými důvody odvolání nesouhlasí. Způsob odvolání a jeho načasování podle petentů připomíná praxi normalizačního období před rokem 1989.
Ministr své rozhodnutí zdůvodnil ztrátou důvěry a údajnými hospodářskými a manažerskými pochybeními. Autoři petice v ní uvádějí, že Fajtovi se navzdory dlouhotrvajícímu podfinancování činnosti NGP během relativně krátkého období podařilo probudit do té doby spící instituci.
„Pod jeho vedením došlo k významným pozitivním změnám, které přivítala odborná i laická veřejnost. Násobně stoupla návštěvnost a svým výstavním programem se Národní galerie Praha zařadila mezi prestižní evropské výstavní instituce,“ uvádějí.
Dva předchozí ministři kultury Daniel Herman a Ilja Šmíd neshledali v činnosti a hospodaření NGP ani Muzea umění Olomouc žádná vážná pochybení, která by vyžadovala jakákoli opatření či zásah ze strany MK.
„Je nesporné, že v současné chvíli je ohrožena kontinuita výstavních projektů a významných zahraničních spoluprací NGP a také finanční podpora ze strany partnerů a sponzorů, pro něž byla kredibilita této instituce zaručena právě profesionalitou a odborností Jiřího Fajta,“ napsali Babišovi.
Staněk podal trestní oznámení i na dva ředitele Muzea umění v Olomouci |
Ohrožena je podle nich i plánovaná rekonstrukce Veletržního paláce a vypsání mezinárodní architektonické soutěže, stejně jako budoucí spolupráce s Centre Pompidou v Paříži. Oba projekty Babiš v minulosti několikrát zaštítil.
Zásadním způsobem ministr podle autorů petice také poškodil dobré jméno a mezinárodní program Muzea umění Olomouc, když pro odvolání jeho ředitele Michala Soukupa použil zkreslené a zavádějící argumenty. Za odvoláním ředitelů vidí buď politické zadání či Staňkovu nekompetenci, případně obojí.
