Plakáty i maily se zmiňovaly především o hilsneriádě - antisemitské aféře, které se rozhořela po nikdy neobjasněné vraždě devatenáctileté Anežky Hrůzové z roku 1899.
Zločin krátce po objevení těla vyvolal hysterii, která se rozšířila po celé rakouskouherské monarchii. V antisemitské atmosféře bylo totiž zavraždění dívky označeno za židovskou rituální vraždu, z níž byl obviněn a bez řádných důkazů odsouzen místní Žid Leopold Hilsner.
"Maily měly hanlivý protižidovský obsah, psaly, že výklad hilsneriády byl překroucen. Je to nebezpečné, ale věřím, že rozumní lidé tomu věnovat pozornost nebudou. Maily byly zřejmě odeslány na poměrně dost adres," říká polenský starosta Jindřich Skočdopole.
Zprávy byly podepsány jménem Josef Drazda, což je patrně jen pseudonym autora, který antisemitské texty publikuje na internetu i pod jménem Milan Peleška.
Maily různých znění přišly loni začátkem listopadu například na adresu polenské radnice, dostal je polenský děkan Zdeněk Krček, či knihkupec Jan Prchal. Před Vánoci jej obdržela také ředitelka zdejšího muzea Marta Vomelová.
"Na maily jsem ani neodpovídal, rovnou jsem je předal kriminálce," řekl Krček. Vomelová se dostala mezi příjemce mailů zřejmě pro svou spolupráci na dokumentárním filmu a pražské výstavě o hilsneriádě.
"Byl to dvoustránkový, skoro útočný dopis, plný chyb, kde mi pisatel psal, že mě někdo zastrašuje, abych lhala o hilsneriádě a že bych měla aspoň vlastní rodině říkat pravdu. Debatovat s ním mi přišlo nesmyslné," řekla Vomelová.
Zhruba ve stejnou dobu se na frekventovaných místech v Polné objevily plakáty s nadpisem "Židovské rituální vraždy", zmiňující hilsneriádu a odkazující na web tzv. Národního vzdělávacího institutu, spjatého s neonacistickou scénou.
Plakáty plné pravopisných chyb vznikly nejpozději loni v září. Doporučovaly k četbě dobovou antisemitskou publikaci Hellmuta Schramma Židovská rituální vražda.
"Jsem přesvědčen, že plakáty nevznikly v Polné, ale pocházejí z neonacistických kruhů. Ty si bohužel v posledních letech udělaly z našeho města díky hilsneriádě poutní místo," míní Prchal.
Antisemitskými projevy v Polné se zabývají kriminalisté, zatím vyšetřování neukončili. "Víme o tom, věnujeme se tomu, ale zatím šetření nebylo ukončeno," řekla mluvčí jihomoravské policie Jana Šípková.
Novodobí rasisté se začali zajímat o Polnou od roku 1999, kdy bylo 100. výročí vraždy Anežky Hrůzové. Tehdy přijeli do Polné neonacisté dvěma mikrobusy, u symbolického hrobu Hrůzové se pak objevil plakát, oživující antisemitské nálady z doby, kdy se na Hilsnerovu obranu do polenského případu vložil pozdější prezident Masaryk.
Leták obsahoval slova Masaryk, Hanba, Abcuk (s chybami, správně je Abzug - znamená Odejdi!). Takovými slovy kvůli hilsneriádě Masaryka v roce 1899 častovalo antisemitsky laděné pražské studentstvo.
Od roku 1999 se u symbolického hrobu Hrůzové neonacisté pravidelně schází. Poslední zpráva o jejich srazu v Polné se objevila 29. prosince na webu neonacistického Národního odporu.
