Antifašisté při protestu v kalifornském Berkeley (27. srpna 2017).

Antifašisté při protestu v kalifornském Berkeley (27. srpna 2017). | foto: Profimedia.cz

V USA rostou útoky antifašistů. Sílí a jsou nebezpečnější, varuje FBI

  • 343
Americké úřady varují, že levicoví extremisté známí jako Antifa jsou stále více konfrontační a nebezpeční. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti některé anarchisty klasifikovalo jako „domácí teroristy“, uvádí server Politico, který se odkazuje na vládní dokumenty a rozhovory s významnými státními činiteli v oblasti bezpečnosti.

Ministerstvo se možným vyhrocením násilí mezi ultralevicovými a ultrapravicovými skupinami zabývalo již před 12. srpnem, kdy došlo ve virginském Charlottesville k násilným pouličním střetům. Proti sobě se tam postavili bělošští rasisté a jejich odpůrci, v jejichž řadách se nacházelo také mnoho levicových radikálů. Během bojů najel Alex Fields z tábora alternativní pravice svým vozem do shluku lidí a zabil jednu ženu (psali jsme zde).

Levičáci v USA svrhli sochu konfederačního vojáka, pak ji poplivali

Starší dokumenty sdílené Ministerstvem vnitřní bezpečnosti a Federálním úřadem pro vyšetřování (FBI) z dubna 2016 uvádějí, že úřady věří, že „anarchistické skupiny“ jsou primární podněcovatelé násilí na veřejných shromážděních proti řadě cílů. Oficiální složky je také viní z útoků na policii, vládní a politické instituce a také symboly „kapitalistického systému“, rasismu, sociální nespravedlnosti a fašismu.

Po vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách si měly tyto skupiny najít nový cíl - jeho podporovatele; zvláště ty, kteří se otevřeně hlásili k rasismu, fašismu či protiislámským názorům. Ti se Trumpovým vítězstvím cítili posilněni a začali otevřeně podporovat zásahy proti migrantům a muslimům. Začali se rovněž více organizovat, často pořádali shromáždění proti odstraňování symbolů Konfederace, jako bylo to v Charlottesville.

Tyto zprávy částečně nahrávají Trumpovi, který trval na tom, že za násilnosti v Charlottesville nesou část viny také levicoví extremisté (více zde). Ale také podle serveru ukazují, že Trumpova politika vyvolala násilný odpor.

Situace se vyhrotila s volbami

V rozhovorech se zástupci orgánů činných v trestním řízení, které Politico vedlo, se tito zástupci vyjadřovali ve smyslu, že Trumpova vyhrocená rétorika a politika před volbami a po nich pomohly situaci vyeskalovat.

Poslední bitva generála Leeho. Američtí fašisté křísí duchy Konfederace

„Bylo to v tom čase (kdy začala Trumpova prezidentská kampaň), kdy jsme si jich (antifašistů) začali být opravdu vědomi,“ říká jeden z nich. „Tihle chlapíci z Antify se objevili se zbraněmi, štíty a helmami a vymlátili z lidí duši... Používají Molotovovovy koktejly (zápalná láhev, pozn. red.), zapalují ohně, házejí bomby a rozbíjejí okna,“ vyjmenovává úředník, který působí v nejmenovaném státě, který se stal v USA „frontovou linií“ v boji mezi ultrapravicí a ultralevicí.

Z dokumentů a rozhovorů dále vyplývá, že pravicoví extremisté začali okamžitě reagovat na aktivitu svých oponentů. Přinášeli si stále větší a větší zbraně a útočili bez vyprovokování.

Už před Charlottesville se desítky a někdy stovky lidí z obou stran ukazovaly na shromážděních v Texasu, Kalifornii a jinde, s sebou měli zbraně a vyhledávali bitky. V Austinu, hlavním městě Texasu, například ozbrojení lidé z Antify zaútočili na Trumpovy podporovatele a rasisty na několika místech.

Střety v Charlottesville

Jedním z bitevních polí se stala také Kalifornie; střety tam proběhly v Berkeley, Sacramentu a v okrese Orange, po kterých zůstalo mnoho zraněných. Antifašisté útočili také dvakrát v Charlottesville, kde se konalo několik shromáždění kvůli soše konfederačního generála Roberta E. Leeho ještě před srpnovým incidentem.

V posledních letech se americké úřady zaměřovaly téměř výhradně na pravicové skupiny. Zvláště od roku 1995, kdy válečný veterán Timothy McVeigh v Oklahoma City vyhodil do povětří federální budovu, ve které zemřelo 168 lidí.

Rasisty spojoval odpor k Obamovi, Antifu k Trumpovi

Některé antifašistické skupiny se vyvinuly z levicových protivládních skupin jako je Black bloc, kteří se - oblečeni v černé barvě a kuklách - účastní násilných protestů jako například v roce 1999 v Seattlu na konferenci Světové obchodní organizace (WTO). Antifašistické a anarchistické skupiny tvrdí, že nemají žádné vůdce a hierarchii, ale úřady naopak věří, že jsou dobře organizováni a násilnosti často plánují dlouho dopředu.

Amerika strhává památníky Konfederace, rozčilená pravice pozvedá pochodně

V roce 2016 dokonce úřady začaly považovat anarchisty za natolik agresivní, že spustily globální vyšetřování, jehož cílem bylo zjistit, zda existuje možnost, že by se američtí anarchisté uchýlili k bombovým útokům, jako skupiny z Řecka, Itálie a Mexika.

„Společensko-politické pozadí se změnilo. Ve stejném duchu, jako používali nacionalisté Obamu jako postavu, kvůli které se scházeli, teď Antifa a anarchisté vidí v Trumpovi širokou základnu (nepřátel), která je spojuje,“ myslí si Brian Levin, bývalý policejní důstojník z New Yorku, který v současnosti působí v Centru pro studium nenávisti a extremismu na kalifornské univerzitě v San Bernardinu.

Podle něj budou střety zřejmě stále častější a rozsáhlejší. „Jejich seznam (Antify) toho, co je fašistické, mnohokrát přerostl odporné bíle nacionalisty se svastikami až ke konzervativcům, řečníkům, policii, novinářům a neznámým lidem, kteří jim stojí v cestě,“ dodal Levin podle serveru Fox News.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue