Neberme Britům právo reptat, že neudělal vše, co slíbil. Mají pravdu, ale kdybychom jejich přísná měřítka použili jinde, ve střední Evropě by patrně nepřežil jediný politik. Britové mu ve volbách řekli: Ano, pane premiére, docela vám to jde, pokračujte a uvidíme.
Blair šel po zlaté střední cestě, narušil tradiční pohled na levici a pravici, což jsou slova, která již v Británii ztrácejí obrysy. Dokázal se odstřihnout od minulosti své strany a říci zemi, kde je pro mnohé Marx stále hrdinou: Socialismus je mrtev, moderní stát se musí opírat o velký byznys. Ale zároveň dokázal nabourat systém Margaret Thatcherové a řekl: Trh nemůže řešit vše, nová Británie bude sociálním státem.
Zvítězil také proto, že konzervativci včas nepochopili, že Británie je jiná než před lety, že spíše než zemí veslařských klubů a vesnických čajů je zemí fotbalových fanoušků a průmyslových aglomerací.
Blair si také uvědomil, že Brity již tolik neoslňují brilantní parlamentní řečníci, že netouží po originálních supervůdcích a že "velká politika" je zajímá stále méně. A že tedy především chtějí, aby politici byli dobrými úředníky a manažery, aby zemi spravovali s profesionalitou, umem, bez extrémů, se zdravým rozumem.
Blair, muž s imagem obyčejného chlapíka, byl a je úspěšný, neboť to pochopil a přišel v pravou chvíli. Nyní mění Británii. A Británie vždy v minulosti dokázala měnit svět.
