Anna Maděrová prodělala sterilizaci spolu s druhým porodem císařským řezem 30. května 1982. O zákroku však údajně nebyla přesně informována. Jeho dopady pocítila až poté, co se ve druhém manželství pokusila znovu neúspěšně otěhotnět.
Na soud se žena obrátila až v listopadu 2010. Vysvětlovala to tím, že se o své sterilizaci dozvěděla v roce 2005 a musela si pak získat potřebné informace.
"Souhlas se sterilizací jsem podepsala až dva dny po porodu. Byla jsem na infuzích a vůbec jsem nevěděla, co podepisuju. Zákrok poznamenal celý můj život," uvedla Maděrová.
Podle senátu lékaři neprovedli sterilizaci v souladu se zákonem mimo jiné kvůli tomu, že žena o zákrok nepožádala, nebyla dostatečně poučena a sterilizaci neschválila sterilizační komise.
Nemocnice naopak tvrdila, že sterilizace proběhla v souladu se zákonem. Šlo podle ní o akutní případ, kdy není nutná písemná žádost pacientky ani souhlas odborné lékařské komise. Proto se bránila nejen odškodnění, ale i omluvě. Na tu má ale žena podle odvolacího soudu právo.
Podobných případů je v Česku více. Před soudy se však dostávaly především kauzy sterilizace Romek, což není případ Anny Maděrové.
Naposledy se měl olomoucký vrchní soud podobnou otázkou zabývat loni v říjnu. Romka Iveta Červeňáková se však nakonec s Městskou nemocnicí v Ostravě na odškodnění mimosoudně dohodla (více zde).
Přispělo k tomu i rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle kterého námitka promlčení v tomto konkrétním případě mohla odporovat dobrým mravům. Částku obě strany nezveřejnily, šlo však zřejmě o půl milionu korun, které ženě už dříve přiřkl krajský soud.
