Ministerstvo zahraničních věcí
Úřad ministra zahraničí Karla Schwarzenberga považuje uznání samostatnosti obou separatistických regionů za protiprávní a odmítá je.
"Česká republika vnímá toto rozhodnutí (Kremlu, pozn. red.) jako útok na nezávislost, suverenitu a územní celistvost Gruzie, která je garantována Chartou OSN, Závěrečným aktem Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě z Helsinek a relevantními rezolucemi RB OSN," uvádí zpráva z Černínského paláce.
Ministerstvo dále uvádí, že Česko "i nadále trvá na principu územní celistvosti Gruzie v jejích mezinárodně uznaných hranicích" a vyzývá k urychlenému politickému řešení konfliktu. Právě ministr Karel Schwarzenberg prosadil ve vládě návrh uvolnit na pomoc Gruzii 150 milionů korun. - více o vládní pomoci Gruzii čtěte zde
Jaromír Štětina, senátor
Senátora Jaromíra Štětinu, který Kavkaz dobře zná, ruské uznání Abcházie a Jižní Osetie nepřekvapilo. "Pozoruhodné je, že to prezident Medveděv podepsal den po jednohlasném rozhodnutí ruského parlamentu," připomíná bývalý novinář a reportér z čečenských válek, který za agresora a provokatéra v současném konfliktu pokládá Rusko.
"Splnil se sen ruských generálů dostat armádu ze severu na jih Kavkazu. Minimálně Jižní Osetie požádá Rusko o umístění vojenské základny," odhadoval nedávno senátor. Nemýlil se, jihoosetský vůdce Eduard Kokoity skutečně Kreml o ruskou základnu v Jižní Osetii požádal.
. Kdo si myslí o Gruzii to, co Klaus? Ambasadoři a diktátoři |
"Rusové by mohli využít údolí, do kterého ústí tunel Roki. Tam si už před třemi lety zřídili proti mezinárodním dohodám zásobovací základnu s palivem pro své kolony. Nyní zřejmě dlouhá léta neodejdou a je potřeba zachránit zbytky suverenity Gruzie, aby nedopadla stejně jako Československo po zabrání Sudet," dodává Štětina.
Jiří Maštálka, místopředseda KSČM pro zahraniční politiku
Komunisté se ruskému postoji nijak nediví a argumentují precedentem uznání nezávislosti Kosova.
"Říkali jsme, že Kosovo roztočí nekontrolovanou spirálu. Ti, kteří si tehdy zahrávali s ohněm, se nemohou nyní divit, že si v jiné části zeměkoule popálili prsty. Zejména pokud se jejich partnerem stala taková problematická osoba, jako je prezident Michail Saakašvili," říká místopředseda KSČM pro zahraniční politiku Jiří Maštálka.
Maštálka se ale nechtěl pouštět do úvah, zda by Rusko uznalo nezávislost obou regionů i v případě, že by předtím Západ neuznal Kosovo. "Je to hypotetické, záleželo by i na tom, co by udělal Michail Saakašvili."
Vyhlášení nezávislosti Kosova v únoru komunisté označili za "skandální útok na mezinárodní právo". Podobného výrazu se nyní zdrželi. "Museli bychom se podívat do dokumentace, za jakých okolností ty země nezávislost vyhlásily," uvedl Maštálka.
Oba regiony se prohlásily za samostatné už na začátku 90. let, na rozdíl od Kosova ale první uznání od velmoci přišlo mnohem pomaleji a zřejmě ho uspíšila gruzínská operace v Jižní Osetii.
