ANKETA: Před 20 lety zamířilo Slovensko k nezávislosti. Bylo to dobře?

Bez velkých oslav si Slovensko připomíná 20. výročí deklarace svrchovanosti. Ta v roce 1992 patřila mezi výrazné mezníky dělení Československa. Přední slovenští politici označili schválení dokumentu za jeden z nejvýznamnějších momentů v novodobé historii země.

Napětí v Československu zaujalo i francouzského karikaturistu Jeana Plantureuxe, známějšího pod pseudonymem Plantu. List Le Monde 11. 6. 1992 otiskl karikaturu, na níž prezident Václav Havel tvrdí, že „už nezbývá než doufat v sametovou evoluci“. | foto: © 2011, Plantu

V deklaraci o svrchovanosti se tehdejší Slovenská národní rada (SNR) přihlásila k právu slovenského národa na sebeurčení. Po přijetí dokumentu oznámil rezignaci poslední československý prezident Václav Havel.

Politické špičky Česka a Slovenska se později dohodly na rozdělení federace, která zanikla na konci roku 1992.

Bylo rozdělení Československa správným krokem?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 úterý 7. srpna 2012. Anketa je uzavřena.

ANO 7620

NE 4652

"Slováci, kteří byli jako národ dvanáct staletí vždy pod někým nebo s někým, dokázali tímto dokumentem 17. července 1992 vyjádřit svou touhu - vytvořit svůj vlastní stát," uvedl v prohlášení prezident Ivan Gašparovič, jenž byl v době schválení deklarace předsedou národního parlamentu.

Gašparovič a premiér Robert Fico zbyli ve vysoké slovenské politice jako jediní ze "staré gardy", která pro přijetí deklarace hlasovala. Fico byl tehdy poslancem postkomunistické Strany demokratické levice, kterou později pohltila jeho nová strana Smer-sociální demokracie.

Jednobarevný kabinet sociálních demokratů při příležitosti 20. výročí rozhodnutí SNR z roku 1992 ocenil. "Deklarace o svrchovanosti vyjádřila vůli slovenského národa založit si vlastní stát. Klidné rozdělení federálního Československa naplnilo tuto vůli," píše se v prohlášení, ve kterém kabinet rovněž ocenil vysokou úroveň vzájemných vztahů s Českem.

Deklaraci dříve připomínaly vatry

Hlavním architektem deklarace svrchovanosti byl tehdejší slovenský premiér Vladimír Mečiar, jehož HZDS v červnu 1992 přesvědčivě vyhrálo tamější volby.

Zejména v 90. letech si pak politická špička i obyvatelé země připomínali výročí schválení dokumentu zapalováním vater. "Nezapomínejme, jakou hodnotu představuje vlastní stát a stejně tak nezapomínejme, které politické osobnosti a síly stály u jeho zrodu," uvedla Mečiarova strana v prohlášení k výročí přijetí deklarace svrchovanosti.

Vyhlášení svrchovanosti bylo podle premiéra Fica "prvním suverénním krokem Slováků, kteří pocítili nejen odpovědnost za vlastní osud, ale dostali příležitost být součástí demokratické a svobodné Evropy".

Předseda vlády současně odmítl kritiku odpůrců hlubší integrace Evropské unie, podle kterých tak země přichází o svou suverenitu. "Plnění závazků vyplývající z našeho členství v EU a eurozóně je základním předpokladem silného a úspěšného Slovenska. Nejhorší scénář pro Slovensko by byla izolace," dodal.

Předseda parlamentu Pavol Paška nepřímo kritizoval představitele části nynější opozice, která před 20 lety odmítla dokument podpořit. Ze 147 přítomných poslanců se tehdy pro nezávislost vyslovilo 113.

List SME poznamenal, že deklarace svrchovanosti byla prvním reálným krokem k samostatnosti Slovenska. "Ačkoliv deklarace neměla sílu zákona a slovenská politická reprezentace opakovala, že neznamená rozpad společného státu (s Čechy), o nic jiného už nešlo," napsal deník. Tehdejší československý prezident Havel to podle něj pochopil a odstoupil z funkce, aby při likvidaci federace nemusel asistovat a ani při ní nepřekážel.